Typy staveb

Bašta pro baštýře nebo ovce, srub u rybníka 1. Přístřeší pro ovce (pajta) na horské pastvině u salaše na východní Moravě; 2. Obydlí baštýře, tj. rybářského zřízence ošetřujícího a hájícího přidělené rybníky v rybničném obvodu v jižních Čechách; 3. Srub na výpusti velkého rybníka (V. Frolec, str. 17) doplnit: např. u Bošileckého rybníka, zatímco bašta …

Bašta Pokračovat ve čtení »

Kurník Jednoduchá, zpravidla prkenná stavba pro chov dospělé hrabavé drůbeže (lit. 016: V. Frolec, str. 111/kráceno). Též pod názvy: Slepičárna (lidově) Slepičník (nářečně, Čechy) Kurník (lit. 016: J. Vařeka, str. 201). Autor hesla Kurník z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Studánka Povrchový pramen upravený k nabírání vody. V horských oblastech bývají chráněny dřevěnou stříškou. Ke studánce se pojí starý letní obyčej vylévání a čistění studánek a studní (Českomoravská vrchovina) (lit. 016: J. Vařeka, str. 216/). Autor hesla Studánka z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Socha u krovu nebo plastika Rozsocha, socha 1. Tenčí kmen (popř. sloupek) nahoře vidlicovitě ukončený. Socha (též rozsocha) tvoří základní nosný prvek sochového krovu, jehož počátky sahají až do pravěku; 2. Plastika (lit. 016: V. Frolec, str. 204). Autor hesla Průvlak (podvlak) z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka Doplnit: severní Čechy, …

Socha jako plastika nebo nosný prvek krovu Pokračovat ve čtení »

Smírčí kříž na místě spáchaného trestného činu Smírčí kříž je zpravidla nižší, masivní kamenný kříž, který byl zřizován v 15. a 16. století (ale i později) z trestu za spáchaný přečin. Budování těchto křížů lze dát do souvislosti s existencí tehdejšího smírčího práva. Ke smíru (usmíření, smíření) náleželo kromě vyrovnání se s pozůstalými po oběti …

Smírčí kříž Pokračovat ve čtení »

Ovčín je hospodářská stavba k ustájení ovcí Ovčín je roubený nebo zděný chlév, případně prostora v hospodářské části stavení určená k ustájení ovcí. Ještě v 19. století se ovce chovaly na statcích ve větším počtu (několik desítek kusů). Ovčíny stály v zemědělské usedlosti obvykle za sýpkou (špýcharem) proti menší stáji pro ustájení koní (maštali) a …

Ovčín k ustájení ovcí, roubený nebo zděný chlév Pokračovat ve čtení »

Hospoda nebo hostinec – obecní, rychtářské, formanské a plavecké hospody Veřejná budova sloužící k podávání nápojů, popř. stravování a k dočasnému ubytování. Hospody byly středem společenského života na vesnici a z tohoto důvodu byly často umísťování v návesním prostoru. Hospody měly charakter rolnických usedlostí se specializovaným provozem. Budovy hospod vynikaly výstavností, jíž se lišily od …

Hospoda nebo hostinec – obecní, rychtářské, formanské a plavecké hospody Pokračovat ve čtení »

Plevník je přístavek či prostor pro ukládání plev, slámy a listí Přístavek po delších stranách stodoly nebo vydělený prostor v přístodůlku, do něhož se ukládají plevy, sláma, listí apod. Plévník bývá propojen podávacím otvorem z mlatu, někdy má i zvláštní venkovní dveře. Též ve tvaru „plevinec“, „plevňa“, „plevnice“, „plivnice“, „plíveň„, „podpažník“ (nářečně, Morava, str. 166), …

Plevník je přístavek či prostor pro ukládání plev, slámy a listí Pokračovat ve čtení »

Včelí úly, kláty, špalky a včelíny u stavení, na zahradě nebo u lesa Umělé obydlí včel, které chrání včelstvo před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Starou formu úlů představují kláty. Úly se stavěly volně u stavení, na zahradách nebo ve včelínech v blízkosti domu stejně jako na včelích pastvinách (V. Frolec, str. 237/kráceno). Klát (lidově) 1. Špalkový …

Včelí úly, kláty, špalky a včelíny u stavení, na zahradě nebo u lesa Pokračovat ve čtení »