Stodola a související pojmy – mlat, perna, oploteň atd.
Stodola
Hospodářská stavba sloužící k ukládání a mlácení obilí i k ukládání vymlácené slámy, popř. k úschově zemědělských strojů, vozů a hospodářského nářadí; kdysi se ve stodolách i tančívalo. (J. Vařeka, str. 211/kráceno, přesunuto do samostatného hesla, viz níže).
Historickém vývoji stodol a jejich konstrukci věnována samostatná stránka Stodoly, typologii, resp. typům stodol samostatná stránky Stodoly a jejich typologie.
Obecní stodola
Stodola v majetku obce, budovaná např. tam, kde k obecní pastoušce náleželo pole (doložena napoř. v Nečichách z roku 1745, okres Louny) [1] (J. Vařeka, str. 135/kráceno).
Stodůlka
1. Malá stodola; (J. Vařeka, str. 213)
2. Seník (nář.; jihovýchodní Morava)
Podrub
/ nářečně, jihozápadní Čechy
Asi 150 cm vysoký srubový spodek stodoly, spočívající na podezdívce. Na podrubu stály sloupy s prkenným bedněním (J. Vařeka, str. 167).
Sousek
/ nářečně
1. Řezárna mezi chlévem a konírnou (Pardubicko);
2. Roubený prostor ve stodole nebo truhla na obilí (J. Vařeka, str. 206).
Mlatévka
/ nářečně, jihovýchodní Morava
Nadkrytý průjezd těsně navazující na obytnou část domu, v drobných rolnických hospodářstvích plní i funkci stodoly (V. Frolec, str. 123).
Mlat
Obvykle průjezdná část stodoly, původně sloužící k ručnímu výmlatu obilí. Podlaha mlatu se zhotovuje z mokré hlíny o tloušťce 20 až 30 cm, s příměsí řezanky, pazdeří, někde i volské krve. Na mlatu stával vůz a cennější hospodářské nářadí. V některých obilnářských krajích (např. v západních Čechách, na Hané, ve Slezsku) se vyskytovaly i stodoly se dvěma mlaty.
Jsou známy také nář. tvary „mlatevňa“, „mlatoveň“, „mlatisko“, „mlatebňa“ aj. (lit. 016: V. Frolec, str. 123).
Mlatevňa
/ nářečně, východní Morava
1. Stodola.
2. Místo, kde se mlátí (mlat) (V. Frolec, str. 123/kráceno).
též, str. 59
Gumno
/ nářečně, Těšínské Slezsko
Patro
1. Místo nad mlatem ve stodole. Na lešení z kuláčů a prken se tu dosouší obilí a ukládá vymlácená sláma. Na východní Moravě běžně ve tvaru „patra“. (V. Frolec, str. 155/).
2. První podlaží patrového domu
též
Vodr
/ nářečně, Chodsko, Doudlebsko, západní Čechy, Slezsko
Patro ve stodole (V. Frolec, str. 252).
též
Odr
/ jižní Čechy
Dřevěný strop a patro ve stodole (V. Frolec, str. 136).
též
Hambalek
/ nářečně
Patro ve stodole. (J. Vařeka, str. 136).
Perna
/ jižní a západní Čechy, západní a jihovýchodní Morava, nářečně též ve tvarech „párna“, páreň“ atd. (V. Frolec, str. 159).
Perna je volný prostor v krajní části stodoly, který slouží k uskladnění vymlácené slámy. Z provozních i konstrukčních důvodů navazuje přímo na prostor mlatu, od kterého bývá oddělena vnitřní příčkou a sloupky nesoucími konstrukci krovu nebo též vloženého patra. Vedle názvu perna je užívána i řada dalších regionálních výrazů (MaČe).
též
Přístodolek, přístodůlek
/
Prostor vedle mlatu ve stodole, který bývá oddělen nízkou dřevěnou přepážkou (oploteň) nebo roubenou stěnou s oknem. Slouží k ukládání vymlácené slámy. Na Valašsku též ve tvaru „přístodolec„, jinde „konce„, „párna„, „párník„, „paža„, „perna„, „píreň„, „úrebrá„, „záčin„, „zádně“ aj. V Čechách je pro přístodolek častý název perna. (V. Frolec, str. 180).
též, str. 157
Paža
/ nářečně, jihovýchodní Morava
též, str. 218
Súsek
/ nářečně, jihovýchodní Morava
1. Přístodůlkek. (V. Frolec, str. 217/kráceno).
2. Ve významu truhly na obilí je název súsek rozšířen po celé východní Moravě
Sušik
/ nářečně, Těšínské Slezsko
též, 258
Zádně
/ nářečně, Poděbradsko
Oumlatice
Dřevěná přepážka mezi mlatem a přístodůlkem (J. Vařeka, str. 151).
Odrnice
/ nářečně, jižní Čechy
Sloup ve stodole mezi mlatem a přístodolkem, podpírající strop (J. Vařeka, str. 136).
Oploteň
1. Dřevěná, asi 120 cm vysoká ohrada, oddělující ve stodole mlat od přístodůlku. Tvoří ji trámová kostra ze svislých a dvou vodorovných trámů, na nichž je upevněno bednění. Horní vodorovný trám má zaoblenou svrchní hranu. U starých roubených stodol tvoří oploteň celá roubená stěna s velkým podlouhlým oknem uprostřed. V nářečí pro oploteň i jiné názvy – „ ohlubeň “ (Táborsko), „ záteň “ (Chodsko), „ srúbení “(Morava), „ stranice “ (Morava);
2. Přeneseně ve významu přístodolek; (J. Vařeka, str. 146).
3. Oplocení (zastarale)
Voploteň
/ nářečně
Také ve tvaru „voplot„, „voplotňa„, „voplutňa„. (V. Frolec, str. 252).
též, str. 213
Stranice
/ nářečně, jihovýchodní Morava
též
Srúbení
/ nářečně, jihovýchodní Morava, Valašsko
1. Oploteň (též ve tvaru „ srub “). (V. Frolec, J. Vařeka, str. 209/).
2. Předposlední trám roubené stěny
Okenice
/ nářečně, jihovýchodní Morava
Otvor v dřevěné stěně (velikosti asi 1 m x 1 m) oddělující mlat od přístodůlku, nebo otvor v zadní roubené stěně stodoly, jímž se podávalo obilí a sláma (V. Frolec, str. 140).
Záteň, zátěna, zátina
/ nářečně, jihozápadní Čechy, Plzeňsko
Dřevěná přepážka mezi mlatem a přístodůlkem (pernou), vysoká asi 135 cm. Též ve tvarech “ zátěny „, “ zátiny „, “ zátoň „, “ zátyně „. Viz oploteň (lit. J. Vařeka, str. 263).
Zádeň
/ nářečně, Pardubicko)
1. Záteň (J. Vařeka, str. 258).
2. Prostor za stavením (též ve tvaru „ na záhatí “ )
též, str. 258
Zádení
/ nářečně, Čechy
Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Hanuš, O.: Vývoj osídlení Lounska a rekonstrukce vesnic (archiv NM, kartón 21)
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
