Studna a pumpa, studně pro zásobování vodou, 2 typy studní – vahadlová a rumpálová
Vyhloubená jáma s pramenem vody, různě hluboká a stavebně upravená. Slouží k zásobování pitnou vodou. Nejstarší objekty známe ze 17. a 18. století.
Studny jsou situovány v rámci dvora nebo na rozhraní dvou sousedních usedlostí, v obecním prostranství (před domem, na návsi, na ulici). V horských obcích se voda brala i z vodních toků (vodní prameny se často sváděly do blízkosti stavení soustavou dřevěných korýtek nebo trubek).
Konstrukce studny ze staviva a skruží
Vnitřní konstrukce studny bývá z kamene, pálených cihel a od konce 19. století i z cementových skruží, později betonových. Vykládání stěn šachty studny dřevem, které bylo na našem území obecně rozšířeno ve středověku, se dochovalo jen ve zbytcích.
Zakrytí nebo zastřešení studny
Studny mají prkenný (nověji betonový) záklop nebo jsou nadkryty pultovou či sedlovou střechou. Často jsou opatřeny roubenou podsadou nebo prkennou ohradou (ohlubeň, „srub“). Studny mají pravoúhlý (čtvercový nebo obdélníkový) tvar, místy se vyskytují i studny s polygonálním půdorysem, jejichž srub kryje víceboká, kuželovitá nebo valbová střecha pokrytá šindelem.
Z nehlubokých studen se voda čerpá ručně dřevěným hákem, z hlubokých studen pomocí dřevěného hřídele upevněného na dřevěných podstavcích nebo ve stěnách roubení (studna, studna „na kliku“, studna „na kolo“, studna „na korbu“ apod.). V rovinných a ojediněle i v horských krajích Moravy a Slovenska (dříve také v Čechách) se objevují studny vahadlové (studna „na žeriav“, studna „s vysokým rahnem“ apod.).
Pístové pumpy
Různé druhy dřevěných a kovových pístových pump se začaly ujímat v hospodářsky pokročilejších regionech od konce 19.století.
Ke studním se pojí různé obyčeje (např. se pouští do studně jablko a ořech od štědrovečerní večeře, aby voda zůstala čistá; vylévání a čištění studní atd.) (V. Frolec, str. 216/kráceno, změněn slovosled, rozděleno do odstavců).
Rumpálová studna
Popis bude doplněn.
Vahadlová studna
V rovinných a ojediněle i v horských krajích Moravy a Slovenska (dříve také v Čechách) se objevují studny vahadlové (V. Frolec, str. 216/kráceno).
Váha
(nářečně, Pardubicko) Vahadlová studna (V. Frolec, str. 136).
Ohlubeň
1. Roubená nebo prkenná obrubeň kolem studny (též ve tvarech „ohlobeň„, „ohlobňa„, „ohlubňa„, „prohlubňa“ aj.).
2. (nářečně, Táborsko) viz oploteň (V. Frolec, str. 136).
Olovně
(nářečně, Slezsko) Ohlubeň (str. 144)
Prohlubňa
(nářečně, jihovýchodní Morava) viz Ohlubeň (str. 177)
Doplnit: vahadlová studna v muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Valašská dědina, kopie studen v Holašovicích, na návsi
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.