Úprava povrchů
Hliněná mazanina stěn a stropů dřevěných staveb Použití hlíny bylo (nejen) na stavbách lidové architektury velmi časté a to i v kombinaci s dřevěnou konstrukcí. Hliněná mazanina nanášená na roubené stavby podstatnou měrou snižovala jejich vysoké požární riziko. U roubených stěn náleží mazanina k jednomu z nejstarších způsobů povrchové úpravy, přičemž slouží jako podklad pro …
Hliněná mazanina stěn a stropů dřevěných staveb Pokračovat ve čtení »
Bílení a konzervace staveb – povrchová úprava roubených stěn Bílení vápenným nátěrem se nemuselo omezovat pouze na vodorovné spáry mezi trámy a trámová čela, ale mohlo být podstatně většího rozsahu. Dokladem tohoto jsou roubené domy s obílenými stěnami rovněž z vnější strany. foto: Bílení roubených stěn vápnem Přízemní domy s roubenými stěnami opatřenými bílením vápenným …
Spáry roubených staveb – výplně spár mezi trámy a nátěry S výjimkou stodol má většina roubených staveb z tepelně-technických důvodů vyplněny vodorovné spáry mezi trámy. V některých případech je výplň spár obílena za účelem dosažení většího konstrastu nebo z jiného důvodu. foto: Bílení spár mezi trámy Roubený přízemní dům se spárami vyplněnými hliněnou mazaninou opatřenou …
Konzervace a bílení srubu – povrchová úprava roubených stěn Historické stavby byly často opatřovány vnějším a vnitřním vápenným nátěrem, někdy v kombinaci s dalšími vrstvami povrchové úpravy. Vápenný nátěr plnil účelovou i estetickou funkci. Bílení stěn vápenným nátěrem Mezi nejstarší a zdaleka nejčastější povrchovou úpravu staveb přitom náleželo bílení vápenným nátěrem. Vápenný nátěr plnící též …
Konzervace a bílení srubu – povrchová úprava roubených stěn Nejstarší roubené stavby pravděpodobně zpočátku nebyly opatřeny žádnou povrchovou úpravou. V některých případech se naopak uvažovalo s provětráváním vnitřního prostoru (např. u stodol, kde hrozilo zapaření uskladněné slámy nebo sena) a roubená stěna nebyla opatřena žádnou povrchovou úpravou, dokonce ani utěsněním spár mezi trámy. Stěny bez …
