Severovýchodní Čechy – bydlení, domy a chalupy v Krkonoších a na Broumovsku
Základní domový typ v oblasti severovýchodních Čech se vyznačuje přízemním uspořádáním. Dispoziční uspořádání domů je komorového a v pohraničí komoro-chlevního nebo chlévního typu.
Přízemní dům
Starší domy severovýchodních Čech jsou roubené konstrukce, provedené na kamenné podezdívce z důvodu zemní vlhkosti. Ve svažitém horském a podhorském terénu může podezdívka dosahovat po jedné straně i značné výšky. V oblasti Podkrkonoší jsou pro zcela či zčásti roubené domy příznačné tzv. křížové světničky. Tyto podkrovní prostory jsou na střední vstupní části vestavěny kolmo do střechy, případně mají podobu samostatného křídla vynášeného sloupky.
Místy se na severovýchodě Čech uplatnila rovněž vývojově mladší konstrukce krčková, provedená za pomocí špalíčků či polínek. Jednalo se zejména o okolí měst Jilemnice a Náchod, přičemž vznik souvisel s rozvojem dřevařského průmyslu příznačného pro lesnaté pohraniční oblasti.
Sedlové střechy domů byly kryté šindelem, poté nahrazovaném rovněž lehkými šablonami nebo lepenkou. Domové štíty jsou bedněny svisle, přičemž v horní třetině mohou být prkna kladeny rovněž ve směru štítových ramen. Na stejném místě se v minulosti mohl nalézat i kabřinec nebo valbička. Místy mohl být celý štít předsazený či odsazený vůči přízemní stěně průčelí, doplněný ještě podlomenicí.
Celozděný dům severovýchodních Čech
Mladší domy jsou v severovýchodních Čechách zděné či přezdívané v celém půdorysném a výškovém rozsahupřevážně od 19. století. Před tímto je ovšem kamenného zdiva (výše uvedené podezdívky, chlévy) již hojně užíváno v kombinaci s dřevěnou konstrukcí. Kromě lomového či opracovaného kamene se stále častější stává užití pálených cihel.
Zvláště výraznou oblastí zděné lidové architektury je Broumovsko. Domy se zde vyznačují klasicistními štíty z pálených cihel, pokrytých náročnou štukovou výzdobou. Převažující krytinou staveb jsou vláknocementové šablony a nově rovněž pálené tašky.
Hlavní regiony
V oblasti severovýchodních Čech rozeznáváme krkonošský a podorlický dům. Za samostatný národopisný region je považována oblast Podkrkonoší.
Domový typ severovýchodních Čech zaujímá horské a podhorské oblasti Libereckého a Královéhradeckého kraje. Nezahrnuje ovšem Frýdlantský výběžek na severu ani Orlické hory na východě.
Autor textu a fotodokumentace k příspěvku Bydlení, domy a chalupy severovýchodních Čech © Martin Čerňanský
Text vznikl úpravou a doplněním níže uvedené přednášky.
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
ŠKABRADA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Vesnické stavby a jejich úprava. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975.
VAŘEKA, Josef. Typy a oblasti lidového domu v Českých zemích [studie]. Český lid 66, 1979
MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia, 1980.
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
ČERŇANSKÝ, Martin, ed. Lidová architektura a památky ČR [online]. 2000-2024 URN:NBN:cz-nk2008545 Dostupné z: www.lidova-architektura.cz
