Jizerka – horská osada a stavby v CHKO Jizerské hory

Horská osada Jizerka leží v mimořádně přírodně hodnotném prostředí CHKO Jizerské hory. Osadou protéká říčka Jizerka, podle níž byla osada nakonec pojmenována. Památkovou rezervaci Jizerka charakterizuje nepravidelná sídelní struktura pozdně středověkého původu. Její půdorys se vyznačuje volně rozptýlenou zástavbou situovanou na náhorní plošině Malé jizerské louky pod čedičovým vrchem Bukovec. Dochované přízemní domy dřevařských a sklářských dělníků svým původem pocházejí z 18. a převážně 19. století. Nezemědělský charakter má za následek jednotnou formu domu bez samostatných hospodářských objektů.

Historie osady

mapa: Jizerka

Osada Jizerka na mapě stabilního katastru

Otisk mapy stabilního katastru z roku 1843 zachycující osadu uprostřed lesů. S výjimkou mostku všechny objekty spalného provedení, tj. značeny žlutě.
Osada Jizerka, okres Jablonec nad Nisou, Foto © MaČe • fotogalerie

Boudy a spory o hranice

Ve starším období stály v oblasti pod vrchem Bukovec jen dřevěné boudy bez trvalého osídlení. Jsou zde doloženi čihaři – lovci zpěvných ptáků. Odtud také pochází název rašeliniště Na Čihadle.

Na zdejších pastvinách rovněž hospodaří poddaní, dochází zde k lovu ryb, sušení sena v boudách i pálení uhlí v milířích. V důsledku sporů o hranice jednotlivých panství byly však všechny boudy v osadě následně vypáleny. Z tohoto období pochází i nejstarší písemné zmínky, datované do 1. poloviny 16. století.

Hledači kovů a nerostů

foto: Horská osada Jizerka

Prostředí horské osady Jizerka v CHKO Jizerské Hory

Prostředí náhorní plošiny s vodním tokem a stavbami volně situovanými v mírně vyvýšených polohách.
Osada Jizerka, okres Jablonec nad Nisou
, Foto © MaČe • fotogalerie

Do míst dnešní Jizerky posléze přicházejí italští prospektoři – hledači drahých kovů a nerostů. Podle nich byl pojmenován i nedaleký Vlašský hřeben. Hledají zde především zlato, rubíny, topasy, smaragdy, ametysty a safíry. Výskyt a dnes již zakázané rýžování dokládá i pojmenování Safírového potoka vlévajícího se zde do říčky Jizerky.

Do odlehlých končin nepřístupných koňskými povozy se rovněž uchylují pytláci a pašeráci či pronásledovaní evangelíci.

Dřevorubci a pastevci

V 18. století následuje období lesních dělníků – dřevorubců, vyrábějících zároveň dřevěné výrobky prodávané na trzích. Okrajově jsou zastoupeni rovněž pastevci a chov dobytka. Osídlení je převážně německého etnika.

Sklářská výroba

Od 1. poloviny 19. století nastává v souvislosti se založením sklářské hutě rozmach sklářské výroby. S tímto souvisí výrazně zvýšení počtu domů, zachycených již mapou stabilního katastru v lokalitě pojmenované ještě jako Vilémova výšina (podle syna majitele panství Viléma Clamm-Gallase). Tento název se však neujal, stejně jako předchozí Bukovec či Buková hora). Rozvoj pokračuje po celou 2. polovinu 19. století, kdy je vystavěna Nová huť i početná řada dalších staveb popisovaných na stránce památková rezervace Jizerka.

V důsledku rozvoje železnice a konkurence hospodářsky prosperujících skláren je však výroba na počátku 20. století ukončena. Důvodem byl především levnější provoz skláren situovaných v údolních polohách a získávajících energii z uhlí a nikoliv dřeva jako v případě odlehlých horských oblastí.

Turistika a rekreace na Jizerce

Od počátku 20. století dochází k intenzivnímu rozvoji turistického ruchu, navazujícího na oblibu starší horské turistiky. Po 2. světové válce dochází k odsunu německy mluvícího obyvatelstva.

V současnosti je osada významným centrem turistického ruchu i letní a zimní rekreace. Prochází tudy naučná stezka a v okolí se nacházejí nejcennější přírodní lokality Jizerský hor, např. již zmíněné přírodně chráněné rašeliniště Na Čihadle s nově postavenou rozhlednou. Bývalá brusírna skla byla adaptována na restauraci a panský dům na hotel, v budově bývalé školy bylo zřízeno Muzeum Jizerských hor. Svou polohou se jedná o nejvýše položenou osadu severních Čech.

Sklárny a vodohospodářské stavby

foto: Horská osada Jizerka

Osada Jizerka s přízemními domy a patrovým panským domem

Horská osada Jizerka charakterizovaná obedněnými přízemními domy a patrovým panským domem majitele sklářské hutě.
Osada Jizerka, okres Jablonec nad Nisou
, Foto © MaČe • fotogalerie

Sklářská huť a sklárna

Významným mezníkem pro rozvoj osady bylo založení sklářské hutě. První sklárnu vyrábějící v minulosti duté sklo (např. flakony – lahvičky na parfémy) a skleněné tyče nechal postavit v 1. polovině 19. století František. A. Riedl. Na hlavní objekt opatřený vysokou střechou s charakteristickým průběžným hřebenovým vikýřem pro odvětrání navazovala dlouhá chodba pro tažení skla. Sklárna byla zbořena v 1. polovině 20. století.

Panský dům, pyramida a brusírna skla

foto: Domy, panský dům a sklárna

Přizemní domy, dvorec panského domu a bývalá sklárna

Střední část osady tvoří přízemní domy, panský dům sklářské rodiny Riedlů a mladší sklárna ze 2. poloviny 19. století.
Jizerka, okres Jablonec nad Nisou
, Foto © MaČe • fotogalerie

S výstavbou první sklárny souvisí rovněž stavba patrového panského domu majitele sklárny včetně navazujících hospodářských staveb (např. stáje), z nichž některé již zanikly. Jedná se o rozměrný objekt kamenné a roubené konstrukce, která je vně obedněná. Sedlová střecha krytá šindelem je z obou strana zvalbená a opatřena vikýři i středovou věžičkou.

Ve stejném období byla na počest uzavření smlouvy mezi majitelem panství a sklářem vztyčena i pamětní kamenná pyramida. Později byla vedle pomníku postavena brusírna skla, ve které byl otevřen hostinec „U pyramidy“ posléze rozšířený o kolmé křídlo se sálem.

Nová sklárna a další stavby

Ve 2. polovině 19. století byla vystavěna mladší sklárna se střechami malého sklonu a opět s protahovacími chodbami. Na stavbu sklárny bylo použito režného kamene a výstavbu inicioval syn Františka, Josef Riedl. Po ukončení výroby byl objekt využíván jako turistická ubytovna a převážně turistickým účelům slouží i dnes.

V souvislosti s rozvojem sklářské výroby přibyla v horské osadě rovněž pila, pekárna a ubytovací hostince. Výrazně vzrostl i počet domů v podobě typické pro oblast Jizerských hor.

Drobné vodohospodářské stavby

Obraz osady neodmyslitelně dotváří drobné vodohospodářské stavby. Z těchto vynikají především můstky a opěrné zdi z kamenných kvádrů. Mezi související stavební opatření náleží rovněž zpevnění břehů Jizerky volně loženými a neopracovanými kameny pokrytých drny.

Přízemní roubené a zděné domy

Rozptýlená zástavba je tvořena převážně souborem staveb lidové architektury. Situovány jsou po obou stranách říčky Jizerky, protékající středem odlesněného území a místy při okraji lesa. O umístění stálých staveb rozhodovalo kromě únosnosti podloží zejména záplavové území.

Starší vrstva dochovaných lidových staveb se vyznačuje přízemní roubenou konstrukcí nad tradičním trojdílným půdorysem. Z důvodu zemní vlhkosti a sněhové pokrývky je roubení provedeno na kamenné podezdívce, vlivem svažitosti terénu místy značně vysoké s možností umístění sklepa.

Později zůstává roubená přinejmenším obytná část domu – světnice, orientovaná okny nejčastěji k prosluněným světovým stranám. Střední síňový a zadní hospodářský díl domu tvořený komorou a malým chlévem jsou vyzděny z kamene.

foto: Přízemní dům v Jizerce

Částečně roubený dům s prkenným bedněním

Částečně roubený a obedněný dům na kamenné podezdívce. Z kamene je rovněž zadní hospodářský díl domu.
Jizerka, okres Jablonec nad Nisou
, Foto © MaČe • fotogalerie

Prkenný obklad stěn

Roubení stěn je ve většině případů pokryto svislým prkenným bedněním provedeným z vnější strany.Prkna jsou zpravidla kladena na sraz se spárami krytými lištami. Obednění obvodových stěn zlepšuje tepelně-izolační vlastnosti a je charakteristické pro řadu horských oblastí s drsnějším klimatem. Novější variantu dřevěného obkladu představují vláknocementové šablony, užité zejména ve štítech.

Ochrana vstupu domu

Z obdobného důvodu byly před vstupní dveře stavěny prosklené verandy a zápraží kryta přístěnky, rovněž svisle bedněnými. Z architektonického hlediska je ochrana vstupu řešena plynulým přetažením sedlové střechy nebo provedením rizalitu či dokonce příčného traktu se samostatnými střešními rovinami. Příčný trakt může být někdy i patrového uspořádání, s obytnou křížovou světničkou.

Střecha a krytina

Střechy sedlového tvaru se vyznačují jednoduše svisle bedněnými štíty. Krovy jsou kryty ponejvíce nespalnou krytinou nahrazující starší dřevěný šindel obnovený jen na několika stavbách. Mezi tuto krytinu náleží vláknocementové šablony, pásy lepenky (térový papír) a později nepříliš vhodné plechové dílce.Komínová tělesa jsou situována důsledně ve hřebeni sedlových střech, aby nepřekážela při sesuvu sněhové pokrývky.

Adaptace a přestavby

V souvislosti se zvyšováním nároků na bydlení a především rozvojem turistického ruchu dochází k úpravám domů a jejich přestavbám. V podkroví jsou zřizovány pokoje sloužící ubytování a projevující se především novými okenními otvory v bedněných štítech, vikýřemi ve střešních rovinách nebo novou konstrukcí celé střechy.

V těchto případech jsou původní krovy hambalkové soustavy nahrazeny vaznicovými krovy, znamenajícími proměnu vnějšího výrazu stavby – zejména zvětšení výšky a přetažení střešních rovin. I v důsledku výše uvedených přestaveb ztratila řada lidových staveb osady Jizerka výrazně na své autenticitě – historické věrohodnosti.

Autor textu a fotodokumentace Domy v památkové rezervaci Jizerka © Martin Čerňanský

Přejít nahoru