
Památky a lidová architektura v ČR
Glajcha je dokončení stavby pod střechu, opentlený stromeček pro ochranu domu
Náves jako veřejné prostranství v centru obce
Čtyřboké dvory v okolí Poličky a Litomyšle, roubené stavby
Novověké vesnice 18. a 19. století uliční a komponované
Novověké vesnice 18. a 19. století – uliční a komponované vesnice pravidelného půdorysu Novověké vesnice…
Reforma školství a malotřídní školy na malém městě
Reforma školství a malotřídní školy na malém městě Po přehledu nejstarší historie vzdělávání uvádíme maloměstské…
Včelí úly a včelíny – typy a včelařské potřeby
Moderní včelí úly a včelíny – prkenné úly a včelařské potřeby Stejně jako v minulosti,…
Lidové stavby ČR – Čechy, Morava a Slezsko
Vzdělávací portál věnující se historii osídlení našeho venkova a dějinám lidových staveb a bydlení na venkově. Obsahuje přehled stavebních konstrukcí použitých na lidové stavby a přehled regionů lidové architektury na území Čech, Moravy a Slezska. Tento přehled je doplněný o památkové rezervace, zóny, muzea a skanzeny i památky světového dědictví UNESCO. V encyklopedii lidové architektury jsou popisovány rovněž jednotlivé stavební prvky (vrata, dveře a okna) i vybavení domu (nábytek, kamna, sporáky).
Lidová architektura a stavitelství v ČR
Lidovou architekturou rozumíme stavební fond tvořený zpravidla historickými stavbami postavenými za použití místně dostupných materiálů a to způsobem, který se v určité době nebo po určitou dobu stal místně tradičním z hlediska provedení, detailů i architektonického výrazu. Lidová architektura je součástí lidového stavitelství, jehož význam je zpravidla chápán šířeji, zahrnující rovněž nehmotné projevy stavební činnosti.
Namísto doslovného „folk architecture“ se anglicky zpravidla překládá jako „vernacular architecture„, odtud též pojem vernakulární architektura. Ta je však v některých oblastech chápána šířeji jako regionální architektura, případně místně tradiční architektura. Německy se užívá jak překlad „traditionelle Architektur“ tak „Volksarchitektur„.
V České republice dlouhodobě užívaný termín přitom zahrnuje i jeden z podstatných rysů lidového stavitelství. Tímto je provádění lidové stavby stavitelem bez teoretické odborné průpravy, majícím znalosti především praktické. Tímto se lidová architektura zásadně odlišuje od architektury slohové, jejíž stavby byly vedeny v oboru akademicky školenými staviteli.