Jižní Čechy – bydlení, domy a chalupy v jižních Čechách

Jižní Čechy představují mimořádně významný region lidové architektury, ve kterém tradiční způsob bydlení reprezentují přízemní a v níže položených oblastech převážně již zděné domy nebo chalupy s náročnou výzdobou průčelí.

Bydlení a domy jižní Čechy
Starší roubené domy skryté pod obezděním a mladší zděné stavby pro bydlení ve štítové nebo již okapové orientaci. Památkové rezervace jižních Čech. Foto © MaČe, NPÚ

Jižní Čechy, typy domů a bydlení

Základní typ domu jižních Čech představuje přízemní dům štítové a později též okapové orientace. Dispozice domu se vyznačuje trojdílným půdorysem, jehož přední část je obytná, prostřední komunikační a zadní hospodářského využití. Přední část sloužící bydlení je orientována do veřejného prostoru návsi nebo ulice, prozrazena umístěním a velikostí okenních otvorů. Zadní část domu je orientována do prostoru hospodářského dvora, přičemž podle využití prostorů je rozlišován dům komorového a místy komoro-chlévního typu. [1]

Dřevěné domy a chalupy

Obdobně jako v případě ostatních oblastí Čech byly i v jižních Čechách starší domy a chalupy dřevěné. Početnou vrstvu zástavby spalného provedení ostatně stihly zaznamenat ještě mapy stabilního katastru (1826-1843) [3], v některých jihočeských regionech mezi prvními zaměřované již před první třetinou 19. století (např. mapa obce Dolní Třebotín roku 1827, mapa obce Mažice roku 1828 atd.).

V nížinných jihočeských oblastech se však roubených domů ani chalup již příliš nedochovalo a nevelký je rovněž počet roubených hospodářských staveb. Jistou výjimku představují pahorkatiny a vrchoviny při severním okraji Jihočeského kraje (např. Vlašimská pahorkatina), přecházející do regionu středních Čech.

Starší dřevěné domy jižních Čech byly vystavěny roubenou konstrukcí, která nejdéle přetrvala v obytné části tvořené prostorem světnice. Střední a zadní část byly přezdívány nejdříve, později též přední. Doloženy jsou i případy obezdění roubené konstrukce, nadále prokazatelné díky vyčnívajícím zhlaví trámů nebo nepravidelnostem na průčelí právě u těchto konstrukčních detailů, případně skrze větší trhliny v obvodovém zdivu. Střechy domů byly sedlové a jejich bedněné štíty opatřené kabřinci. Běžné zřejmě bylo pokrývání roubení izolační hliněnou mazaninou , které známe rovněž z jiných nížinných oblastí (např. Polabí).

Sedlové střechy domů, s bedněnými štíty opatřenými kabřinci, byly kryté došky. Výhodou doškové krytiny obecně převažující v nížinných úrodných oblastech byla její nízká hmotnost nevyžadující náročnější krovovou soustavu. Naproti tomu velkou nevýhodou byla snadná hořlavost i odolnost vůči dlouhotrvající vlhkosti. Z těchto důvodů došková krytina nejen z jihočeské oblasti až na individuální výjimky téměř vymizela.

Zděné domy a chalupy

Oproti ostatním oblastem dnešní České republiky, s výjimkou Slánska a některých dalších regionů, dochází v jižních Čechách velmi brzy k opouštění roubené stavby domu. Roubený dům je nahrazován domem zděným z kamene především v důsledku brzkého nedostatku dřeva. K tomuto ostatně přispělo i rybnikářství a zakládání rybníků, neboť úbytek zemědělské půdy byl kompenzován dalším mýcením lesů.

Nějstarší domy, resp. jejich zděná jádra, náležející bohatým usedlostem pocházejí z období před třicetiletou válkou. Početněji jsou zastoupeny především v okrsku Velešínské pahorkatiny vymezené Vltavou a Malší mezi významnými jihočeskými městy České Budějovice a Český Krumlov [2]. Zde ostatně byl na výrazně meandrujícím toky řeky Vltavy založen i klášter Zlatá Koruna a na protilehlém břehu později vystavěna tvrz vladyků Olbramů ze Štěkře.

Mladší dům jižních Čech byl přezdívaný nebo již zděný z kamene, místy užitého velmi brzy. Kromě již uvedeného nedostatku dřeva to bylo umožněno i dostatkem kamene, získaného již při běžné zemědělské činnosti sbíráním z polí.

Později byly na stavby sloužící bydlení i hospodaření užívány pálené cihly, ze kterých byly zděny stěny a štíty nesoucí náročnou štukovou výzdobu slohových i lidových motivů.

Jihočeský dům a jeho formy

Blatský dům

Proslulým se stává bohatě zdobený Blatský dům z oblasti Soběslavsko-veselských a Zbudovsko-hlubockých Blat, náležející do 2. poloviny 19. století. Blata reprezentují samostatný národopisný region, stejně jako jižněji položené Doudlebsko.

Řada domů, reprezentujících lidovou architekturu zdejších regionů, zůstala kraji zachována a nadále slouží k trvalému bydlení nebo rekreaci.

Mezi další výrazné formy domů na území Jihočeského kraje jsou domy na Šumavě nebo Pošumaví, popisované již v rámci samostatného domového typu jihozápadních Čech. Samostatně je popisován rovněž tzv. Volarský dům náležející k alpskému domovému typu.

Autor textu a fotodokumentace k příspěvku Bydlení, domy a chalupy jižních Čech © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Hlavní oblasti a regiony lidové architektury – základní domové typy a místní dobové formy lidových staveb [přednáška], Praha: 2013.

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] VAŘEKA, Josef. Typy a oblasti lidového domu v Českých zemích [studie]. Český lid 66, 1979

[2] ŠKABRADA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Vesnické stavby a jejich úprava. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975.

[3] Stabilní katastr. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-2-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stabilní katastr

Literatura a odkazy k tématu:

SPIRHANZL-DURIŠ, Jaroslav. Staré jihočeské chalupy. Vesmír, 1945

ŠKABRADA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Vesnické stavby a jejich úprava. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975.

VAŘEKA, Josef. Typy a oblasti lidového domu v Českých zemích [studie]. Český lid 66, 1979

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia, 1980.

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

VODĚRA, Svatopluk a ŠKABRADA, Jiří. Jihočeská lidová architektura. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1986.

PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic II. Libri s.r.o., 2004

ŠKABRADA, Jiří a kol. Lidová architektura v jižních Čechách. Vydání druhé. Brno: SOVAMM, 2021. ISBN 978-80-907440-2-8.


ČERŇANSKÝ, Martin, ed. Lidová architektura a památky ČR [online]. 2000-2024 URN:NBN:cz-nk2008545 Dostupné z: www.lidova-architektura.cz

Přejít nahoru