Došky na střechu, sláma, rákos nebo kukuřice na došek

Došky jsou snopky určené pro skládané doškové krytiny na střechy staveb nejrůznější funkce, obytných i hospodářských.

Došek

Snopky z dlouhé žitné slámy, rákosu nebo kukuřice, sloužící k pokrývání střechy. Došek se přivazuje k latím nebo tyčím střešní konstrukce povřísly, houžvemi, vrbovým proutím nebo drátem. U hladké střechy se došky vázaly klasy dolů (za „břitvoví„), pouze na okraji střešních ploch se došek stejně jako u stupňovité střechy připevňoval zastřiženými konci dolů. Došky zhotovovali hospodáři sami, nebo je kupovali u specializovaných výrobců (doškářů). Jednotlivé druhy došků mají různá místní pojmenování („doch hlavatý„, „fusnáče„, „hlaváče„, „hřebenáče„, „mazance„, „šupka„, „záklasníky„, „zástřešky„, „žup“ apod.). Došky určené pro hřeben střechy se namáčely v hlíně. (V. Frolec, str. 35, převedeno do množného čísla).

Mezi hlavní výhody slamněných, rákosových nebo kukuřičných došků náleží velmi malá hmotnost (souvisí s konstrukcí krovu) a velmi dobrá tepelně-izolační schopnost. Oproti tomu hlavní nevýhodou je vysoká hořlavost a snadné podléhání hnilobě vlivem zvýšené vlhkosti (MaČe, doplněno)

Hlaváče

též

Vlasáky

/ nářečně, moravské Kopanice


Došky, které se váží klasem dolů a vytvářejí hladkou střechu (V. Frolec, str. 63).

Nárožníky

/ nářečně, jihovýchodní Morava

též

Fusnáče

/ nářečně, jihovýchodní Morava

Došky, které se váží zastřiženými konci dolů a dávají střeše stupňovitý tvar, tvoří zpravidla spodní řadu a nároží střech (V. Frolec, str. 129).

obdobně

Zástřešky

/ nářečně, Čechy, západní Morava

Došky, které se vážou zastřiženými konci dolů. Tvoří zpravidla spodní řadu střechy. Na západní Moravě ve tvaru “ zástřešníky “ (V. Frolec, str. 263).

též, str. 260

Záklasníky

/ nářečně, Morava

obdobně, str. 183

Ritnáče

/ nářečně, jihovýchodní Morava

též

Štítníky

/ nářečně, jihovýchodní Morava

Došky vázané zastřiženými konci dolů, takže vytvářejí stupně. Váží se na hřebenu a nárožích střechy, tvoří poslední řadu došků nad okapem (V. Frolec, str. 225).

Řiťoví, říťoví

/ nářečně

Spodní, zastřižená část došku (J. Vařeka, str. 189).

Rákos

Druh střešní krytiny, rozšířený v blízkosti vodních toků (např. Polabí na Pardubicku, jihoslovenská poddunajská oblast). Rákos se vázal do snopků a přivazoval se k latím nebo tyčím střešní konstrukce povřísly, houžvemi, vrbovým proutím nebo drátem. Posledně jmenovaný způsob je považován z nevhodný z důvodu přeřezání rákosových došků. (V. Frolec, str. 182/kráceno, doplněno o poslední větu).

Palach

Oblastní výraz pro rákos (V. Frolec, str. 152).

Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Shakespeare´s Globe. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-1-2]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Shakespeare´s Globe

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru