Dřevěné a zděné sýpky středních Čech – přízemní a patrové sýpky, roubené a hrázděné

Sýpky stávaly zpravidla naproti stavbě domu a společně s ním vymezovaly šířku hospodářského dvora. K vývojově starším náleží sýpky roubené konstrukce, nacházející později uplatnění i v kombinaci se zděným přízemím.

Roubené sýpky

Starší dřevěné sýpky jsou na území středních Čech dochovány v nevelkém počtu, dokládajícím přesto několik variant z hlediska stavebního uspořádání i konstrukčního řešení. Nejčastěji je na stavbu dřevěných sýpek užívána roubená technika, nacházející uplatnění na sýpkách přízemního i patrového uspořádání.

Přízemní sýpky

foto: Roubená sýpka

Roubená konstrukce sýpky na kamenné podezdívce ve svahu. Sedlovou střechu s bedněným štítem kryjí šablony nahrazující starší typ hořlavé krytiny.
Porešín, okres Příbram, Foto: © MaČe • fotogalerie

Přízemní sýpky roubené konstrukce se dochovaly především na Nymbursku, a to v obvyklém dispozičním uspořádání se dvěmi komorami. V důsledku použitého materiálu jsou provedeny na kamenných podezdívkách.

Kromě Nymburska jsou roubené přízemní sýpky doloženy i v jižní části středních Čech, jmenovitě na Příbramsku nebo Benešovsku.

Roubená klenba

Pro téměř zaniklé sýpky v okolí Vlašimi bylo typické užití roubené klenby, představující archaické konstrukční řešení nejen na území středních Čech.

Patrové sýpky

Patrové sýpky dochované ve středních Čechách reprezentoval zpravidla samostatný objekt menších půdorysných rozměrů. Roubená konstrukce je v naprosté většině známých případů užita pouze patře, zatímco přízemí bývá zděné. Z tohoto důvodu může být přízemní prostor klenutý, zatímco v patře bývá trámový strop (i ve vazbě na zastřešení).

Kromě roubeného patra se můžeme na území středních Čech setkat i se sýpkami mající patro hrázděné. Výskyt hrázděného patra se samozřejmě odehrává v přímé vazbě na hrázděnou architekturu severozápadních Čech, tedy převážně na Rakovnicku a Slánsku.

Schody a pavlač

Patrové sýpky středních Čech často vyznačují samostatně přístupný patrem a tedy zvláštním vstupem z venkovního prostoru. Pro tento účel je průčelí stavby opatřené horním vstupem doplněno vnějšími dřevěnými schody, na které se vstupuje z prostoru hospodářského dvora.

Provádění vnějších schodů jistě souvisí i s přízemním prostorem často odlišné funkce, jehož zaklenutí navíc částečně komplikuje umístění vnitřního schodiště. Běžnou součástí schodů do patra sýpky bývá i pavláčka opatřená plným nebo vyřezávaným zábradlím.

Střešní krytina

Jako střešní krytina byly užívány především došky, které však později byly i v případě dřevěných sýpek nahrazeny nespalnou krytinou.

Zděné sýpky středních Čech – patrové sýpky zděné z kamene nebo cihel

Značného stáří mohou v některých regionech středních Čech (i jinde v ČR) dosahovat zděné patrové sýpky, třebaže obecně je řadíme k vývojově mladší vrstvě zástavby.

foto: Zděná patrová sýpka

Zděná sýpka patrového uspořádání prozrazeném navzdory úrovni terénu umístěním oken ve dvou úrovních. Zděný štít sýpky je opatřen větracími otvory.
Třebíz, okres Kladno, Foto: © MaČe • fotogalerie

Zděná konstrukce je ve středních Čechách zastoupena již u velmi starých sýpek provedených z lomového kamene. Celozděné sýpky, resp. sýpky se zděnými stěnami v přízemí i patře, se vyskytují nejdříve v brzy odlesněných oblastech s nedostatkem vhodného stavebního dřeva nebo jeho velmi nákladného pořízení (např. Slánsko).

Mladší zděné sýpky jsou postavené z kamenných kvádrů (např. na Kokořínsku) nebo již pálených cihel.

Panské a obecní sýpky

Kromě vnitřních dřevěných dělících pater jsou zděné v celém výškovém rozsahu i velké panské nebopozdně barokní či klasicistní obecní sýpky.

Panské sýpky zpravidla tvořily součást velkého panského hospodářského dvora, v rámci kterého stály samostatně nebo byly přičleněny k některé ze staveb. Obecní, tzv. kontribučenské sýpky stávaly samostatně na návsi nebo jinde mimo prostor běžných zemědělských usedlostí.

Střešní krytina

Mladší zděné sýpky středních Čech kryje stejně jako jinde skládaná pálená střešní krytina.

V některých případech mohou být zděná jen přízemí sýpek, zatímco na stavbu sýpkového patra je nadále užito roubené nebo hrázděné konstrukce popisované u dřevěných sýpek.

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy – dřevěné sýpky © Martin Čerňanský