Vysočina – bydlení, domy a chalupy na Českomoravské vrchovině

Základní domový typ Českomoravské vrchoviny se vyznačuje převážně přízemním řešením. Dispozice domů jsou různého typu, kdy v zadní hospodářské části může být komora, chlév nebo obě prostory.

Bydlení a domy Vysočina
Starší domy se vyznačují roubenou konstrukcí a sedlovou střechou opatřenou valbou a podlomením. Lomenice ve tvaru lichoběžníkou různě bedněna. Mladší stavby pro bydlení formou odpovídají starším, avšak již provedeny ze zdiva a následně i pálené krytiny. Památkové rezervace a zóny Českomoravské vrchoviny. Foto © MaČe, NPÚ

Roubený přízemní dům

Starší roubené domy Českomoravské vrchoviny se vyznačují střechami krytými ponejvíce šindelem. Štíty domů mají podobu odsazené lomenice lichoběžníkového tvaru a šikmo bedněné (často do tvaru X). V dolní části lomenice domu je provedena podlomenice a v horní malá valbička, nahrazující starší kabřinec.

Zděný dům Českomoravské vrchoviny

Mladší přezdívané a zděné domy mívají shodnou architektonickou formu jako starší dřevěné stavby. Na této podobě se výraznou měrou podílí polovalbová střecha s námětky i výrazná římsa v úrovni podlomení, kterému se podobá. Shora může být římsa ještě krytá šindelem a to i v případě celozděného domu včetně štítu.

Na jihu byly později stavěny i okapově orientované zděné domy, vystavěné za užití kamene, cihel a pálené střešní krytiny.

Hlavní regiony

V širší oblasti Českomoravské vrchoviny můžeme rozlišit horácký a poličský dům. Dále na severovýchodě v rámci téhož domového typu rozeznáváme ještě třebovsko-svitavský dům, ležící již v prostoru Svitavské pahorkatiny (oblast Východočeské tabule) a vyznačující se uplatněním patrového uspořádání.

Nejjižnější jihovýchodní oblast samého okraje Vysočiny charakterizuje dyjsko-oslavský dům, taktéž ještě řazený k domovému typu Českomoravské vrchoviny nekorespondující v tomto případě se stejnojmennou geomorfologickou oblastí.

Autor textu a fotodokumentace k příspěvku Bydlení, domy a chalupy jižních Čech © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Hlavní oblasti a regiony lidové architektury – základní domové typy a místní dobové formy lidových staveb [přednáška], Praha: 2013.

Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav. Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno: Blok, 1974.

ŠKABRADA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Vesnické stavby a jejich úprava. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975.

VAŘEKA, Josef. Typy a oblasti lidového domu v Českých zemích [studie]. Český lid 66, 1979

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia, 1980.

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin, ed. Lidová architektura a památky ČR [online]. 2000-2024 URN:NBN:cz-nk2008545 Dostupné z: www.lidova-architektura.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru