Střední Čechy – bydlení, domy a chalupy v jižních Čechách

Základní domový typ středních Čech v oblasti Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky má štítovou orientaci a vyznačuje se přízemním řešením. Z hlediska dispozičního řešení jsou domy převážně komorového typu.

Bydlení a domy střední Čechy
Starší roubené domy a chalupy opatřeny bedněnými štíty pod stříškou zv. kabřinec, někdy již odstraněnou. Mladší stavby pro bydlení zděné z kamene a později pálených cihel, s valbičkou ve vrcholu. Památkové rezervace a zóny středních Čech. Foto © MaČe, NPÚ

Roubený přízemní dům

Starší roubené domy opatřené vnější povrchovou úpravou nebo pouze výplněmi spár mají sedlové střechy uzavřené bedněnými štíty. Štíty jsou šikmo bedněny, s prkny kladenými ve směru střešních rovin. Spáry mezi prkny jsou zpravidla kryty lištami.

Vrchol bedněného štítu byl opatřen jehlanovým nebo kuželovým kabřincem, plnícím rovněž ochranou funkci. V řadě případů byly kabřince později odstraněny v důsledku stavebních úprav krovu nebo jeho úplného nahrazení. Důvodem těchto změn bylo nahrazování střešní krytiny, kdy původní snadno hořlavé došky vytlačují ohnivzdorné vláknocementové šablony. Na starších krovech byly často užívané právě pro svoji nízkou hmotnost oproti pálené krytině, která obvykle vyžadovala zesílení krovu nebo únosnější novou krovovou soustavu.

Zděný dům středních Čech

Mladší domy jsou v oblasti Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky, tj. orientačně v jižní polovině středních Čech, přezdívané a zděné od konce 18. století. Jako zdícího materiálu je užíváno místně dostupného kamene a později pálených cihel.

Nespalného provedení je rovněž pálená krytina určená pro mladší typy hambalkového krovu, zpravidla již se stojatými stolicemi. Z těchto reprezentuje vývojově starší zastřešení sedlová střecha s polovalbičkou zaujímající místo kabřince. Mírně zvalbené zastřešení dávající vznik lichoběžníkovému tvaru štítu bylo charakteristické zejména pro dům klasicistních forem.

Hlavní regiony

Domy Středočeské pahorkatiny mají zeměpisně i podobou blíže domům jižních Čech a domy z povodí Berounky zase k západním Čechám. Střední Čechy bývají považovány za národopisný region, třebaže značně nejednotný a výrazně ovlivněný Prahou. Vymezení národopisného regionu nikterak nekoresponduje s hlavními regiony lidové architektury.

Do severní poloviny středních Čech zasahují rovněž další samostatné domové typy, popisované zvlášť. Jedná se o patrový dům severozápadních Čech, dům severních Čech a dům východních Čech.

Autor textu a fotodokumentace k příspěvku Bydlení, domy a chalupy středních Čech © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Hlavní oblasti a regiony lidové architektury – základní domové typy a místní dobové formy lidových staveb [přednáška], Praha: 2013.

Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:

ŠKABRADA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Vesnické stavby a jejich úprava. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975.

VAŘEKA, Josef. Typy a oblasti lidového domu v Českých zemích [studie]. Český lid 66, 1979

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia, 1980.

PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic I. Libri s.r.o., 2003

ČERŇANSKÝ, Martin, ed. Lidová architektura a památky ČR [online]. 2000-2024 URN:NBN:cz-nk2008545 Dostupné z: www.lidova-architektura.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru