Skanzen na Veselém Kopci – technické stavby a řemeslné dílny
Vedle areálu zemědělských usedlostí jsou na Veselém Kopci soustředěny i řemeslné dílny a technické stavby na vodní pohon. Z technických staveb se konkrétně se jedná o vodní mlýn na místě zaniklého, vodní pilu a vodní olejnu.
foto: Mlýn pod Veselým Kopcem
Stavba roubeného mlýna doplněného o varnu povidel a stoupu na kroupy. Původní mlýn mající též právo výčepní roku 1909 do základů vyhořel.
Osada Veselý Kopec, okres Chrudim, Foto © MaČe • fotogalerie
Areál technických staveb
Nedílnou součástí skanzenu na Veselém Kopci jsou rovněž technické památky na vodní pohon, soustředěné v nejodlehlejších částech prohlídkové trasy v návaznosti na vodní tok s původními náhony.
Vodní mlýn a varna povidel
Základem areálu technických staveb je na místě původního a do základů vyhořelého veselokopeckého mlýna vodní obilný mlýn přemístěný z Oldřetic u Skutče. K mlýnu obnovenému na tomto místě roku 1977 (datováno na záklopovém prkně) je provozně připojena varna povidel, stojící původně u mlýna v Klešicích u Heřmanova Městce.
Stupník na tlučení třísla
Z Klešic pochází rovněž při objektu mlýna stojící stupník na tlučení třísla, který sloužil k drcení smrkové kůry za účelem získávání třísla pro koželužské dílny.
Kolna, sýpka a dílna
Naproti stavbě mlýna je situována roubená kolna se sýpkou, která je doplněna o vybavení sekernické dílny z Dachova. Za pomoci sekery byly v sekernických dílnách zhotovovány mlýnská kola i další hnací mechanismy pro stavby na vodní pohon.
Vodní pila a olejna
Dále v areálu technických staveb na vodní pohon stojí vodní pila z Dolní Sloupnice u Litomyšle (původně poháněna vodním kolem a později turbínou) a vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné, kde tvořila součást zemědělské usedlosti.
Bělidlo plátna
Nedaleko vodní pily a olejny můžeme vidět i roubený objekt bělidla z Přívratu, pro která se užívalo též výrazu záhřivka nebo kotlina.
Drobná roubená stavba na kamenné podezdívce čtvercového půdorysu s charakteristickým tvarem střešní konstrukce sloužila k bělení plátna pomocí louhování. Používaný louh byl získáván z dřevěného popela.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Skanzen na Veselém Kopci – technické stavby a kulturní akce © Martin Čerňanský
