Stupníky a stoupy – drcení kůry na tříslo, plodin a nerostů

Stupník je drobná stavba vybavená stoupou, tj. mechanickým zařízením sloužícím k rozmělňování nebo drcení kůry stromů, zemědělských plodin a rostlin nebo nerostných surovin.

Rozšíření a umístění

Zpracování zemědělských plodin formou rozmělňování ve stoupách je velmi starého původu. Přesto se však v řadě případů ještě nejednalo o samostatné stavby, ale pouze prostory sloužící i jiné funkci – mlýnice.

Rozšíření samostatných stupníků lze předpokládat v průběhu 18. a 19. století, kdy dochází k rozvoji dříve započaté těžby nerostných surovin i dalšímu zřizování koželužských dílen. Těmto ostatně bylo určeno i tříslo získané z rozdrcené stromové kůry, přičemž nejvíce tříslovin obsahuje kůra dubu, smrku a jedle. [1] Z důvodu pohonu vnitřního zařízení zůstávají i samostatné stavby v blízkosti vodních mlýnů, při jejichž náhonech jsou zřízovány.

K ukončení provozu ve stupnících dochází od počátku 20. století z důvodu postupné modernizace a nahrazení mechanického zařízení na vodní pohon zařízením strojním.

Typy stupníků, resp. stup

Ve stupnících, resp. stoupách byly rozmělňovány a drceny především:

• stromová kůra (smrk, dub)
• zemědělské plodiny (obilniny – ječmen a pšenice, mák atd.)
• nerostné suroviny (železná ruda, zlatonosné nerosty atd.).

Stavba

Stupníky budované jako samostatné jednoprostorové stavby se vyznačovaly zpravidla zděnou konstrukcí nad obdélníkovým půdorysem. Zastřešeny byly jednoduchou sedlovou střechou s bedněnými štíty.

Vodní pohon stoupy

K provozu stoupy postačovalo v důsledku prostřídaného zdvihu jednotlivých stup zpravidla malé vodní kolo, často jen na spodní odtékající vodu. U mlýnů s větším počtem vodních kol bylo kolo stoupy proto umístěno v lednici zpravidla jako poslední v řadě. V některých případech se namísto pohonu od samostatného vodního kola užívalo pastorkového, řemenového nebo řetězového převodu přímo z mlýnského složení.

Vnitřní vybavení

Pro stavbu stupníku se v přeneseném významu užívá rovněž názvu stoupa, který je však častěji používán pouze pro vnitřní rozmělňovací a drtící zařízení.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Stupník na rozmělňování a drcení kůry, rostlin nebo surovin © Martin Čerňanský

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Tříslo (koželužství). In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-2-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tříslo

Literatura a odkazy k tématu:

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.