Stupníky se zařízením na vodní pohon, drtícím zemědělské plodiny, kůru i nerosty

Stupníky a stoupy – zpracování plodin, kůry a nerostů

Stupník je drobná stavba vybavená mechanickým zařízením – stoupou sloužící k rozmělňování nebo drcení zemědělských plodin, rostlin či nerostných surovin.

Rozšíření a umístění stupníků

foto: Stupník na tlučení třísla

Výzdoba klátových úlů na Valaššku

Drobná zděná stavba stupníku původem
z Klešic u Heřmanova Městce, kde stávala poblíž objektu vodního mlýna.
Skanzen Vysočina na Veselém Kopci, okres Chrudim, Foto © MaČe • fotogalerie

Zpracování zemědělských plodin formou rozmělňování ve stoupách je velmi starého původu. Přesto se však v řadě případů ještě nejednalo o samostatné stavby, ale pouze prostory sloužící i jiné funkci – mlýnice.

Rozšíření samostatných stupníků lze předpokládat v průběhu 18. a 19. století, kdy dochází k rozvoji dříve započatétěžby nerostných surovini dalšímu zřizování koželužských dílen. Z důvodu pohonu vnitřního zařízení zůstávají i samostatné stavby stupníků v blízkosti vodních mlýnů, při jejichž náhonech jsou zřízovány.

K ukončení provozu ve stupnících dochází od počátku 20. století z důvodu postupné modernizace a nahrazení mechanického zařízení na vodní pohon zařízením strojním.

Typy stupníků, resp. stup

Ve stupnících, resp. stoupách byly rozmělňovány a drceny především:

  • stromová kůra (smrk, dub)
  • zemědělské plodiny (obilniny – ječmen a pšenice, mák atd.)
  • nerostné suroviny (železná ruda, zlatonosné nerosty atd.).

Stavba stupníku

Stupníky budované jako samostatné jednoprostorové stavby se vyznačovaly zpravidla zděnou konstrukcí nad obdélníkovým půdorysem. Zastřešeny byly jednoduchou sedlovou střechou s bedněnými štíty.

Vodní pohon stoupy

K provozu stoupy postačovalo v důsledku prostřídaného zdvihu jednotlivých stup zpravidla malé vodní kolo, často jen na spodní odtékající vodu. U mlýnů s větším počtem vodních kol bylo kolo stoupy proto umístěno v lednici zpravidla jako poslední v řadě. V některých případech se namísto pohonu od samostatného vodního kola užívalo pastorkového, řemenového nebo řetězového převodu přímo z mlýnského složení.

Vnitřní vybavení stupníku

Pro stavbu stupníku se v přeneseném významu užívá rovněž názvu stoupa, který je však častěji používán pouze pro vnitřní rozmělňovací a drtící zařízení.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Stupník na rozmělňování a drcení © Martin Čerňanský