Střecha a typy střech podle sklonu, tvaru a půdorysu

Střechou rozumíme stavební konstrukci završující objekt po stránce architektonické, konstrukční i stavební. Hlavní účelem je přitom ochrana stavby před nepříznivými klimatickými vlivy. Podle slonu, tvaru, půdorysu, konstrukce a krytiny rozlišujeme níže uvedené typy střech doplněné stručnou charakteristikou. (MaČe)

Typy střech podle sklonu

Šikmá střecha

Sklonitá střecha o sklonu střešních rovin do 45°.

Nízká střecha

Sedlová střecha velmi nízkého sklonu (Volary a okolí) (J. Vařeka, str. 133/upraveno).

Vlašská střecha

Nízká sedlová střecha o výšce rovné zhruba jedné pětině rozponu. Je typická pro lidovou architekturu ve středomořské oblasti (Itálie apod.), k nám zasahuje okrajově na Šumavu (Dobrá, Volary) ve formě alpského domového typu (V. Frolec, str. 251/doplněny lokality v závorce a text za závorkou).

Strmá střecha

Sklonitá střecha o sklonu střešních rovin nad 45°.

Stupňovitá střecha

Střecha krytá doškem vázaným zastřiženými konci dolů, čímž se dosahuje charakteristické stupňovitosti. Stupňovitá střecha se vyskytuje hlavně na východním Slovensku. U nás jsou v oblasti výskytu doškové krytiny (jižní Morava) stupňovitá jen nároží těchto valbových střech (V. Frolec, str. 217/upraven slovosled).

Plochá střecha, rovná střecha

Plochá střecha o sklonu střešních rovin 0 až 5°. Střešní úprava stropu nad nejvyšším podlažím, s minimálním sklonem nezbytným pro odvod dešťové vody. Vyskytuje se u novostaveb, sídlištních objektů a jinde. V tradičním stavitelství byla zastoupena jen u primitivních přístřešků pokrytých slámou, rákosem, větvemi apod. (V. Frolec, str. 187/upraveno). U staveb moderní architektury, zejména funkcionalistických a pozdějších, se s plochými střechami setkáme rovněž na našem území (MaČe).

Typy střech podle tvaru na obdélném půdorysu (dům, stodola atd.)

Sedlová střecha

Tvoří ji dvě šikmé roviny, které se protínají ve hřebenu střechy a vycházejí z okapů (zpravidla delších stran půdorysného obdélníku). Na kratších stranách je uzavřena štíty. Sedlová střecha je příznačná hlavně pro kolonizační horské kraje a jako mladší prvek se vyskytuje také v oblastech zděné architektury (V. Frolec, str. 190).

Úhlová střecha

Střecha sedlového tvaru o sklonu obou rovin 45°; má tedy vrcholový úhel u hřebene 90° a její výška je polovinu rozponu (v : l = 1 : 2). V naší lidové architektuře sklon 45° nejčastější (V. Frolec, str. 237)

Křížová střecha

Pronik dvou sedlových střech o stejné výšce hřebenu. Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem (V. Frolec, str. 110).

Polokřížová střecha

Vzniká pronikem dvou sedlových střech o nestejné výšce. Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem a opavského domu s „počinkou“ (V. Frolec, str. 171).

Valbová střecha

Má okapy na všech čtyřech stranách a je tvořena zpravidla čtyřmi plochami, které se protínají ve čtyřech nárožích a vodorovném hřebenu. Valbová střecha se vyskytuje u lidových staveb ve starých sídelních rovinných oblastech ve východní části naší republiky (zejména jižní Morava) a na Slovensku. Na našem území představuje starobylou formu, která byla kdysi patrně spjata s konstrukcemi krovu s hřebenovou vaznicí a slaměnou krytinou. Od konce 19. století dochází k všeobecnému ústupu valbových střech. Tento proces ovlivnilo používání tvrdých stavebních materiálů a krytin (a s nimi spojených technicky dokonalých systémů krovu) (V. Frolec, str. 242).

V Čechách jsou starší valbové střechy s doškovou krytinou doloženy na některých stavbách patrových sýpek. Na Moravě jsou starší valbové střechy doloženy na vinohradnických stavbách (vinné búdy) nebo u starší vrstvy okapově orientované zástavby vyznačující se nesouvislým řazením. V odstupech mezi stavbami jsou situovány ještě nezakryté vjezdy a použití valbových střech je zpravidla příznačné, byť spalná došková krytiny byla již nahrazena některou z nespalných druhů krytin. Mladší valbové střechy kryté již od počátku nespalnou krytinou se vyskytují především u patrových staveb nezemědělského charakteru, jaké představují farní úřady nebo školy. (MaČe)

Polygonální střecha

Víceboká (mnohoboká) střecha. Vyskytovala se u polygonální stodol (V. Frolec, str. 173). Ve své podstatě se jedná o valbové zastřešení nad vícebokým půdorysem (MaČe)

Polovalbová střecha

Přechodná forma mezi střechou valbovou a sedlovou. Od valbové střechy se liší tím, že u ní vzniká pološtít. Vyskytuje se v jihozápadních Čechách, na Svitavsku, ve střední a na jihovýchodní Moravě a jinde (V. Frolec, str. 172/kráceno).

Pultová střecha

Je tvořena jednou nakloněnou rovinou; má pouze jeden okap. Hřeben je podpírán stěnou. Vyskytuje se na menších hospodářských stavbách (chlívky, kolny, kurníky, včelíny, udírny), na nouzových obydlích a různých přístavcích (V. Frolec, str. 181).

Mansardová střecha

Podlomená střecha, jejíž každá plocha je tvořena dvěma rovinami v nestejném sklonu (název podle francouzského architekta Mansarta) [1]. Na vesnických staveních se vyskytovala zřídka, většinou jen u panských a farních budov. (V. Frolec, str. 120/kráceno, vynecháno území Slovenska). V prostředí maloměsta doloženy mansardové střechy rovněž na stavbách škol. Zdaleka nejčastější je u rozměrných barokních palaců, jejiž hloubka by v případě sedlové nebo valbové střechy vyžadovala dlouhé krokve [2]. (MaČe)

Mansarda

1. Místnost vestavěná do mansardové střechy, podstřešní místnost (půdní světnice). (V. Frolec, str. 120).

2. Přeneseně též mansardová střecha (doplněno, MaČe)

Typy střech podle tvaru na centrálním půdorysu (kostelní věž, zvonice, větrný mlýn atd.)

Kuželová střecha

Střecha ve tvaru kužele, majícího kruhovou základnu. Vyskytuje se např. u větrných mlýnů holandského typu (V. Frolec, str. 111).

Stanová střecha

Střešní konstrukce ve tvaru jehlanu. Vyskytuje se u menších hospodářských staveb (oboroh aj.), na věžích a zvonicích (V. Frolec, str. 209/kráceno, upravena první věta).

Cibulová střecha, cibule, báň

Ve vesnickém prostředí se vyskytují cibulové střechy ve formě jednoduchých nebo dvojitých (spodní větší a horní menší) cibulových bání na zděných zvonicových věžích kostelů a věžiček kaplí, případně na zámeckých budovách (ponejvíce symetricky umístěné na hlavní ose stavby). Název střechy je odvozen od jejího cibulového tvaru, vyznačujícího se v příčném řezu výrazně kruhově nebo elipticky vypuklou částí přecházející plynule v horní vydutou část následovanou více či méně vysokým a subtilním kuželem nebo jehlancem završeným kulovou nebo mnohobokou makovicí s jednoduchým či dvojitým křížem. Cibule zpravidla vyrůstá z dolní a nespojitě navazující kónicky vyduté části, příčemž střídání vydutých a vypuklých ploch hraje určující roli v celkovém tvaroslovně barokním architektonickém výrazu. Vnitřní konstrukce cibulové střechy je sbíjená z prken a trámků s dřevěným bidlem ve vrcholu. (MaČe).

Nad nebo pod cibulovou bání je zpravidla umístěna lucerna se zvonovými otvory, často tvořená v horní části vyřezávanými prkny. Lucerny situované nad cibulovými báněmi jsou podstatně menšího rozměru než lucerny tvořící základnu cibulového zastřešení. Zvonové otvory slouží snadnému šíření zvuku od pohybujícího se zvonu a jsou za tímto účelem ponechány zcela volné nebo opatřeny pouze dřevěnými žaluziemi. U věží se dvěmi cibulovými báněmi je lucerna zpravidla umístěna uprostřed věžového zastřešení. Z konstrukčního i estetického hlediska jsou nedílnou součásti cibulových střech i náročně profilované římsy, sledující jeji kruhový, čtvercový nebo mnohoúhelníkový půdorysný tvar (MaČe, zvážit vytvoření samostatného hesla Lucerna).

Zvonicová věžička nad kostelem, ukončená cibulovou střechou krytou plechem a završenou makovicí s křížem. Lucerna je opatřená žaluziovými okenicemi.
Mory, okres Louny

Typy střech podle konstrukce

Konstrukcí střechy se zpravidla rozumí konstrucke krovu, o kterých pojednává samostatná stránka Krov a typy krovů.

Typy střech podle krytiny

V přeneseném významu někdy hovoříme rovněž o střeše šindelové, doškové, prejzové apod., a to podle druhu střešní krytiny.

Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] François Mansart. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-1-2]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/François Mansart

[2] Mansarda. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-1-2]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Mansarda

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru