Kabřinec a záklopa – stříška ve vrcholu štítu, 2 základní typy kabřinců

Kuželové a jehlanové kabřince roubených domů s lomenicemi.

Kabřinec

1. Menší nebo větší stříška u vrcholu štítu, která více nebo méně předstupuje před vlastní štítovou rovinu. Zespodu je kabřinec uzavřen záklopou. Kabřinec bývá situován na předním (někdy i zadním) štítu domu, zřídka i na hospodářské budově (komora, stodola). Na lidových stavbách lze předpokládat jeho výskyt od 16. století, v gotice je doložen na vyobrazeních měst a hradů strmý kabřinec, zasahující někdy přes polovinu bedněného štítu.

Podle tvaru a konstrukce rozeznáváme kabřinec kuželový, s půlkruhovou nebo oválnou záklopou, nesený vlastní konstrukcí, a kabřinec jehlanový, s obdélníkovou záklopou, spočívající na prodloužených střešních latích. Kabřinec je typickým prvkem roubeného domu v českých zemích. Jeho hlavní funkcí bylo chránit bednění štítu před zatékáním. Kabřinec plnil také funkce estetické a reprezentační (záklopa s údaji o stavbě). Na vrchol kabřince se upevňovala makovice. Kabřinec má řadu místních názvů – „kozub“, „ kukla“, „věžica“ atd. (V. Frolec – J. Vařeka, str. 83/kráceno).

2. Polička nad kamny (Jičínsko)

též, str. 110

Kukla

/ nářečně, východní Čechy

též

Lebka

/ nářečně, Slezsko

též

Obálka

/ nářečně, severovýchodní Čechy

1. Prkenné, obvykle zdobené orámování oken roubených domů;

2. Kabřinec (J. Vařeka, str. 135).

též

Pasnice

/ nářečí, Sobotecko

Jehlancovitý kabřinec (J. Vařeka, str. 154).

též, str. 222

Šopka

/ nářečně

1. Kolna

2. Kabřinec

/ východní Morava

též

Valba povyndaná

/ nářečně, Plzeňsko

Předsazená valbička, velký hranolový kabřinec, rozšířený východně a jihovýchodně od Plzně (směrem k Brdům). Záklopa těchto kabřinců na profilovaném rámu nebývá zdobena ani opatřena nápisy (J. Vařeka, str. 242).

též, str. 248

Věžica

/ nářečně, jihovýchodní Morava

též

Vobálka

/ nářečně, východní Čechy

Kabřinec ve tvaru seříznutého kužele (V. Frolec, str. 251).

Záklopa

1. Prkenné dno (podbití) polovalby nebo kabřince nad lomenicí, které bývá ornamentálně zdobeno, často označeno letopočtem, jménem stavebníka, stavitele, křesťanským pozdravem apod. (příklad ze Sobotky : Novoměstská čp. 75; Pochválen Buď Pan Ježíš Kristus Léta paně 1736 Dne 11. Maje S Pomocí Boží Postaven jest dum tento Nákladem Jana Josefa Vlacha). Nad nápisem nebo vedle letopočtu bývá z ochranných důvodů červenou barvou zdobně napsaný monogram JHS (také J.N.R.J. nebo mariánský), který se však na domech evangelíků nevyskytuje. Někdy je psáno přímo latinsky namísto J. písmeno I. (IHS – latinsky Iesus hominum salvator, tj. Ježíš) a (I.N.R.I. – latinsky Iesus Nazarenus, Rex Iudaeorum, tj. Ježíš Nazaretský, král židovský). Sbírku záklopových prken uchovává muzeum na Humprechtě;

2. Trám upevňující obrubu složení ve mlýně (platí pouze ve významu hesla Záklopa);

3. Kabřinec (nářečně, Poděbradsko) (platí pouze ve významu hesla Záklopa) (J. Vařeka, str. 260/kráceno, doplněn první bod o text psaný kurzívou).

též, str. 261

Záklopové prkno

též, str. 169

Podšup

/ nářečně, východní Čechy

Záklopní nápis

Byl zpravidla součástí výzdoby záklopy kabřince. Obsahoval letopočet, iniciály a jména tesařských mistrů a stavebníků, ochranná znamení, pozdravy, úryvky biblických textů a různé průpovídky (V. Frolec, str. 261).

Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Kabřinec. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2023-12-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kabřinec

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru