Sušárna lnu a konopí v zahradě nebo za vesnicí – pazderna nebo konopice?

Pazderna

Pazderna (dle pazdeří) je nevelká hospodářská stavba, ve které se dosušoval len a konopí. Kromě dosoušení probíhalo v sušárnách rovněž částečné zpracování pro další použití. Pazderny byly obdobně jako jiné sušárny, např. sušárny ovoce, stavěny z protipožárních důvodů v dostatečné vzdálenosti od ostatních objektů usedlosti (zpravidla v zahradě) nebo zcela mimo zastavěné území vesnice.

Pazderna obvykle měla jeden prostor s velkou pecí, někdy prostory dva se samostatnou předsíňkou menšího rozměru. V tomto případě se do pece přikládalo z předsíňky, přičemž „dým z pece naplňuje místnost sušárny, pronikne při sušení otýpky lnu nakladené na stropě a ztrácí se střechou. Strop utvořen jest ze tří až čtyř trámů, přes něž kladeny jsou tyčky, zhruba osekané to smrčky či ostrve“ [2] Někdy byly pazderny i obývány. Pazderny patřily obci, nebo byly vlastnictvím bohatších rolníků. [1] Lze tedy rozlišovat, obdobně jako u některých dalších hospodářských nebo výrobních staveb, pazderny:

  • obecní
  • rolnické

Roubená pazderna (asi z 18. století) se dochovala v obci Židovice na okrese Jičín (dnes obydlí čp. 4) [1] Původně byla situována samostatně, západním směrem od zastavěného území obce. Pozdějším rozvojem podél komunikace se stala součástí obce, jehož zastavěné území dnes pokračuje ještě dále na západ. Ve struktuře obce je však stále patrná svou okapovou orientací a zejména pootočeným půdorysem nesledujícícím dnešní, nýbrž jednu z tehdejších cest. Umístění dokládá rovněž současná topografická i katastrální mapa, označující lokalitu v rámci pomístního názvosloví jako Pazderna.

Poměrně hodně pazderen lze nalézt na Českomoravské vrchovině [1], přičemž jmenovat lze obce Borová, Borovnice, Široký důl a zejména Křižánky . Z oblasti mezi Železnými horami a Žďárským vrchy lze jmenovat roubenou sušárnu z pasek u Všeradova, zachráněnou transferem do Muzea v přírodě Vysočina.

Vyskytovaly se ovšem i jinde, jak opět dokládá pomístní názvosloví na historických a současných mapách i nářeční výrazy. Hojně se pěstoval len i na českém Pošumaví, kde byly pastoušky nezbytnou součástí vesnice, stejně jako pastoušky [2].

Příkladem z jižních Čech může být Bechyňská Smoleč u Tábora s lokalitami označenými jako Pod pazdernou a U pazderny. Na mapě stabilního katastru je ostatně stavba včetně její funkce přímo zakreslena a to jako dřevěný objekt, při kterém je situována ještě další dřevěná stavba větších rozměrů, pravděpodobně dům. Později byly oba objekty přestavěny a přibyl zde další objekt uzavírající prostor dvora ze západní strany. Na této straně byla realizována i železniční trať, vedoucí po hranici dnešního Přírodního parku Černická obora. Zástavba obce se přitom rozvíjela nejen k železniční zastávce, ale rovněž také k bývalé pazderně stojící v první polovině 19. století zcela samostatně.

Hojně se

Konopice

(nářečně, jižní Čechy) Drobná stavba pro sušení konopí.

Suška

Zkrácený výraz pro sušárnu, dle procesu probíhajícího v objektu.

Autor textu a fotek ke kapitole Sušárny lnu a konopí © Martin Čerňanský

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

[2] BROŽ, Josef. Konopice či pazdera, Národopisný věstník česloslovanský 17, str. 74-76, 1924

Přejít nahoru