Prkenný štít střechy – lomenice, podlomenice a související stavební prvky
Encyklopedický přehled pojmů vztahujících se k prkennému štítu sedlové střechy, zvanému též lomenice. Stříška pod lomenicí je nazývána podlomenice a nad lomenicí kabřinec, popisovaný samostatně společně se záklopovým prknem.
Lomenice
Trojúhelníkový, u polovalbové střechy lichoběžníkový štít z různě skládaných prken. Lomenice je poprvé doložena v ikonograifi české provenience ze 14. století. (V. Frolec, J. Vařeka, str. 117). [1] Podrobnější informace jsou uvedeny na stránce Bednění štítů – prosté a zdobné prkenné štíty, tzv. lomenice.
Lomeniční pravidlo
(nářečně, východní Čechy)
Horní trám před světnicí, na který se přibíjela prkna lomenice (V. Frolec, str. 117).
Okenička
2. Kukánka, větrací otvor v lomenici (nářečně, jihovýchodní Morava) (V. Frolec, str. 140).
Šreky
(nářečně, Čechy)
Zdobné vykládání menších ploch lomenic prkny, která se kladla různým směrem (J. Vařeka, str. 224).
Okřídlí
též
Ostřeší
/ nářečně, Pardubicko
též
Povětrníky
/ nářečně, severovýchodní Morava
Záklopy
/ nářečně, východní Čechy
Prkna překrývající pod střechou na obou šikmých stranách lomenice střešní latě, k nimž jsou přibita. Na vnější straně je kryto šindelem. Okřídlí se zejména v severních a ve východních Čechách v 19. století zdobilo vlnovkou nebo rostlinným ornamentem (obvykle červená hrudka na bílém podkladě). Vnější hrany okřídlí byly v dolní části ojediněle vykrojeny řezbou. Ozdoby okřídlí, popř. lomenic, se často shodují s malbami lidových kancionálů. Dokonce byl zjištěn i případ, kdy štítové i kancionálové malby byly dílem jednoho autora. Výzdoba polychromií postupně zanikla po roce 1850 (J. Vařeka, str. 144/kráceno).
Podlomenice
též
Podlomení, valbové podlomení
též
Prístrešek
/ nářečně, moravsko-slovenské pomezí (str. 176)
Úzká stříška krytá obvykle šindelem a umístěná na spodní straně štítu. Chrání okenní průčelí před zatékáním vody. Podlomenice se spojuje se sedlovou střechou. Podle některých autorů souvisí s přeměnou valbové střechy v sedlovou. Podlomenice se v českých zemích skládá zpravidla ze dvou až tří řad, na Těšínsku ze čtyř řad šindelů. U nás se podlomenice vyskytuje na Slezsku, severní a východní Moravě a na Českomoravské vrchovině. Západní hranice jejího rozšíření prochází jižně od Pardubic, odkud směřuje jak do jižní poloviny českomoravského pomezí, tak i severovýchodním směrem.
Zvláštní formu podlomenice představují okapové štítové stříšky v pohraniční oblasti Opavského Slezska, které netvoří organickou součást vlastní střechy a jsou pokryty jen jednou řadou šindelů. Obdobu podlomenice nacházíme i mimo uvedená území (např. na Zbirožsku), a to buď jako architektonický doplněk (taškami pokrytá masivní římsa) u staveb zděných, nebo jako novější a dodatečně vloženou ochranu oken proti dešti ve štítové stěně, popř. jako vynucené technické řešení při přestavbách (V. Frolec, str. 165-166/kráceno, změněn slovosled, vynecháno území Slovenska).
Podrobnější informace jsou uvedeny na stránce Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška.
Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Lomenice. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2023-12-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Lomenice
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
