Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška

Střechy náleží mezi stavební konstrukce vrchní části stavby a jsou určeny zejména k ochraně před nepříznivými klimatickými vlivy. V případě strmých střech zároveň poskytují další prostor, plnící hospodářskou a později rovněž obytnou funkci. Nosnou konstrukci střechy tvoří krov a opláštění střešní krytina, přičemž je v případě staveb lidové architektury užíváno výhradně materiálu přírodního původu.

Typy střech

Podle základního tvaru můžeme ve venkovském prostředí rozlišit zejména níže uvedené typy střech, přičemž některé byly příznačné pouze pro určité regiony a klimatické podmínky, období nebo typy staveb. Výsledná podoba přitom záležela i na druhu střešní krytiny, která byla v dané oblasti běžně využívána.

Základní typy střech

• sedlové

• pultové

• valbové,

• polovalbové

• mansardové

• polomansardové

• stanové

• cibulové (báně)

• mnohoboké (polygonální)

Tvar střechy je určován konstrukcí krovu, přičemž kromě základního tvaru se na výsledné podobě podílí rovněž další konstrukční nebo zdobné prvky často regionálních forem. Příkladem je zejména podlomenice a kabřinec, tvořící společně s lomenicí charakteristickou podobu starších roubených a menší měrou rovněž zděných staveb.

Zastřešení a typy staveb

Obecně a velmi zjednodušeně lze konstatovat, že sedlové střechy jsou charakteristické pro většinu území České republiky ve vazbě na stavební vlivy západní Evropy a valbové střechy zejména pro jižní Moravu blíže oblastem Podunají. Polovalbové střechy jsou z tohoto úhlu pohledu typem mezi sedlovou a valbovou střechou, přičemž plynule zaplňují nejen mezilehlý prostor Českomoravské vrchoviny.

I v oblastech, ve kterých u venkovských domů a hospodářských staveb převažovaly sedlové střechy, se však můžeme setkat s valbovým zastřešením. Platí to zejména pro významnější stavby, jakými byly kostely, fary, školy nebo mlýny. V případě farních úřadů, jednotřídních a dvoutřídních škol či vodních mlýnů se přitom mohlo jednat, zejména v barokním období, rovněž o střechy mansardové nebo polomansardové.

Stanové a cibulové střechy jsou charakteristické pro kostelní věže, prvně uvedené zastřešení rovněž pro drobné stavby altánů situovaných v zahradě. Pultové střechy charakterizují různé přístavby domu nebo hospodářské stavby, někdy spočívající jen v prodloužení střechy pod stejným nebo jiným sklonem. Příkladem může být např. zastřešení verandy [1] při dvorním průčelí domu. Mnohobokým zastřešením se vyznačují zejména starší stodoly s vysokými krovy. Tyto se do současnosti dochovaly zejména na Českomoravské vrchovině, třebaže na mapách stabilního katastru jsou doloženy i jinde (např. Sobín u Prahy).

Podlomenice

Starší typy střech některých oblastí jsou opatřeny úzkou okapovou stříškou, která je podle umístění pojmenovaná jako podlomenice. Nalézá se v dolní části štítu a slouží k ochraně průčelí před zatékáním.

Podlomenice je příznačná pro stavby se střechami vyznačujícími se velkým přesahem po celém obvodě stavby, nikoliv jen nad zápražím. Shora je kryta 2 až 5 řadami šindelové krytiny, často již nahrazené pálenými taškami.

Okapní stříška

Obdobnou formu i funkci mají rovněž okapní stříšky připevněné na průčelí nezávisle na konstrukci střechy.

Kabřinec, kukla apod.

Pro starší typ střech byla určujícím znakem řady oblastí i malá stříška umístěná ve vrcholu a chránící vlastní lomenici před zatékáním. Má řadu místních pojmenování.

Rozeznáváme přitom tvar kuželový a jehlanový, resp. jejich poloviny vyložené před bedněné štíty. Rozměry kabřinců se mohou značně lišit, někdy kryjí téměř polovinu výšky štítu. Zdola jsou kabřince opatřeny záklopovým prken nesoucím údaje o stavbě. Při pozdějších stavebních úpravách zastřešení kabřince často zanikly, stejně jako jim podobné mladší polovalby.

Rohatiny, makovice a korouhvičky

Ve vrcholu štítu nebo hřebeni střechy starších roubených staveb s bedněnými štíty mohou být umístěny rovněž rohatiny nebo makovice, plnící konstrukční i zdobnou funkci. V některých případech mohou být makovice doplněny o plechové korouhvičky, které přetrvaly i na stavbách zděné konstrukce. Jejich zděné štíty zpravidla již zdobí kamenické nebo keramické prvky, jako jsou vázy nebo čučky.

Autor textu ke kapitole Střecha a střešní plášť © Martin Čerňanský

Poznámky a citace:

[1] Veranda. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2022-5-8]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Veranda

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. Dřevěné stavby a konstrukce – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2014.