Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška

Střechy náleží mezi stavební konstrukce vrchní části stavby a jsou určeny zejména k ochraně před nepříznivými klimatickými vlivy. V případě strmých střech zároveň poskytují další prostor, plnící hospodářskou a později rovněž obytnou funkci. Nosnou konstrukci střechy tvoří krov a opláštění střešní krytina, přičemž je v případě staveb lidové architektury užíváno výhradně materiálu přírodního původu.

Střechy s podlomenicí nebo okapní stříškou, ve vrcholu opatřeny kabřincem
Sedlové střechy kryté šindelovou krytinou a chránící obvodové stěny přesahem nad zápražím a podlomenicí nebo okapní stříškou nad štítovým průčelím. Foto: MaČe, NPÚ.

Typy střech

Podle základního tvaru můžeme ve venkovském prostředí rozlišit zejména níže uvedené typy střech, přičemž některé byly příznačné pouze pro určité regiony a klimatické podmínky, období nebo typy staveb. Výsledná podoba přitom záležela i na druhu střešní krytiny, která byla v dané oblasti běžně využívána.

Základní typy střech

  • sedlové
  • pultové
  • valbové,
  • polovalbové
  • mansardové
  • polomansardové
  • stanové
  • cibulové (báně)
  • mnohoboké (polygonální)

Tvar střechy je určován konstrukcí krovu, přičemž kromě základního tvaru se na výsledné podobě podílí rovněž další konstrukční nebo zdobné prvky často regionálních forem. Příkladem je zejména podlomenice a kabřinec, tvořící společně s lomenicí charakteristickou podobu starších roubených a menší měrou rovněž zděných staveb.

Zastřešení a typy staveb

Obecně a velmi zjednodušeně lze konstatovat, že sedlové střechy jsou charakteristické pro většinu území České republiky ve vazbě na stavební vlivy západní Evropy a valbové střechy zejména pro jižní Moravu blíže oblastem Podunají. Polovalbové střechy jsou z tohoto úhlu pohledu typem mezi sedlovou a valbovou střechou, přičemž plynule zaplňují nejen mezilehlý prostor Českomoravské vrchoviny.

I v oblastech, ve kterých u venkovských domů a hospodářských staveb převažovaly sedlové střechy, se však můžeme setkat s valbovým zastřešením. Platí to zejména pro významnější stavby, jakými byly kostely, fary, školy nebo mlýny. V případě farních úřadů, jednotřídních a dvoutřídních škol či vodních mlýnů se přitom mohlo jednat, zejména v barokním období, rovněž o střechy mansardové nebo polomansardové.

Stanové a cibulové střechy jsou charakteristické pro kostelní věže, prvně uvedené zastřešení rovněž pro drobné stavby altánů situovaných v zahradě. Pultové střechy charakterizují různé přístavby domu nebo hospodářské stavby, někdy spočívající jen v prodloužení střechy pod stejným nebo jiným sklonem. Příkladem může být např. zastřešení verandy [1] při dvorním průčelí domu. Mnohobokým zastřešením se vyznačují zejména starší stodoly s vysokými krovy. Tyto se do současnosti dochovaly zejména na Českomoravské vrchovině, třebaže na mapách stabilního katastru jsou doloženy i jinde (např. Sobín u Prahy).

Podlomenice

Starší typy střech některých oblastí jsou opatřeny úzkou okapovou stříškou, která je podle umístění pojmenovaná jako podlomenice. Nalézá se v dolní části štítu a slouží k ochraně průčelí před zatékáním.

Podlomenice je příznačná pro stavby se střechami vyznačujícími se velkým přesahem po celém obvodě stavby, nikoliv jen nad zápražím. Shora je kryta 2 až 5 řadami šindelové krytiny, často již nahrazené pálenými taškami.

Okapní stříška

Obdobnou formu i funkci mají rovněž okapní stříšky připevněné na průčelí nezávisle na konstrukci střechy.

Jehlanový a kuželový kabřinec
Kabřince různého tvaru sloužící k ochraně vrcholu bedněného štítu u sedlových střech krytých šindelem. Spodní část zpravidla opatřena záklopou s údaji o stavbě. Foto: MaČe, NPÚ.

Kabřinec, kukla apod.

Pro starší typ střech byla určujícím znakem řady oblastí i malá stříška umístěná ve vrcholu a chránící vlastní lomenici před zatékáním. Má řadu místních pojmenování.

Rozeznáváme přitom tvar kuželový a jehlanový, resp. jejich poloviny vyložené před bedněné štíty. Rozměry kabřinců se mohou značně lišit, někdy kryjí téměř polovinu výšky štítu. Zdola jsou kabřince opatřeny záklopovým prken nesoucím údaje o stavbě. Při pozdějších stavebních úpravách zastřešení kabřince často zanikly, stejně jako jim podobné mladší polovalby.

Rohatiny, makovice a korouhvičky

Ve vrcholu štítu nebo hřebeni střechy starších roubených staveb s bedněnými štíty mohou být umístěny rovněž rohatiny nebo makovice, plnící konstrukční i zdobnou funkci. V některých případech mohou být makovice doplněny o plechové korouhvičky, které přetrvaly i na stavbách zděné konstrukce. Jejich zděné štíty zpravidla již zdobí kamenické nebo keramické prvky, jako jsou vázy nebo čučky.

Autor textu ke kapitole Střecha a střešní plášť © Martin Čerňanský

Poznámky a citace:

[1] Veranda. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2022-5-8]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Veranda

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. Dřevěné stavby a konstrukce – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2014.