Bouda je nejen jednoduchá stavba, ale rovněž horská chata
Boudou obecně rozumíme jednoduchou stavbu provedenou ze dřeva, ale stejného výrazu používáme i pro mnohé další stavby. Zatímco proslulé vlastenecké divadlo Bouda na Koňském trhu v Praze (dnešní Václavské náměstí) i letní chlévy (tzv. boudy) v Krkonoších ještě upomínají na dřevěné stavby, v přeneseném významu tohoto slova je tento termín použit i na hotelové novostavby nebo dokonce dělostřeleckou tvrz pohraničního opevnění.
Horská usedlost v Krkonoších
doplnit foto: Portášovy boudy v Krkonoších, zvané též Portášky, jsou častým místem k výstupu na nejvyšší horu České republiky – Sněžku.
3. Součástí osídlení s rozptýlenými horskými usedlostmi byly i letní boudy vysoko v horách, budované od 17. a 18. století k sezónnímu ustájení dobytka nebo jako útulek před nepohodou pro pastýře, hutníky a dřevorubce ve chvílích nepříznivého počasí. Časem se letní boudy měnily v trvalá obydlí, která byla užívána i v zimním období. Od 2. poloviny 19. století začínají horalé, zejména v Krkonoších, tyto objekty poskytovat i rostoucímu počtu turistů pro účely krátkodobého ubytování. Postupně dochází k budování staveb větších rozměrů, ve kterých původně okrajová ubytovací funkce nabývá podstatně většího významu. Na přelomu 19. a 20. století se již bouda stává synonymem pro horské hotelové zařízení v Krkonoších (lit. 016: J. Vařeka, str. 19/upraveno)
Mezi nejznámější paradoxně patří novostavba Labské boudy, necitlivě zasazené do přírodního prostředí Krkonoš. Původní Labská bouda stojící nedaleko předimenzované novostavby horského hotelu byla postavená před polovinou 19. století, přičemž již ve druhé polovině téhož století byla přestavěna. Roku 1965 však stará Labská bouda, pojmenovaná podle protékajícího toku Labe jež nedaleko pramení, vyhořela. Mezi další známé boudy plnící funkci hotelů nebo penzionů v turistických oblastech Špindlerova mlýna nebo Pece pod Sněžkou náleží Luční bouda, Modrokamenná bouda, Smíchovská bouda, Erlebachova bouda, Černá bouda, Medvědí bouda a řada dalších.
Vedle pojmenování jednotlivých staveb se v Krkonoších setkáme s boudami i jako s místním označením lokalit. Příkladem budiž Portášovy boudy, Janovy boudy nebo Velké Tippeltovy boudy, které byly roku 2004 prohlášeny za vesnickou památkovou zónu s nezbytným stupněm památkové ochrany staveb i vymezeného území (MaČe).
Přístřešek
1. Jednoduchý, obvykle přenosný dřevěný přístřešek, sloužící pro hlídače sadu, pro dřevorubce nebo pro uhlíře. V Čechách (např. na Černokostelecku, Podbrdsku, v Polabí, na Šumavě) ji tvořily jen dva páry zkřížených „krokevních“ tyčí nahoře spojených tyčí vodorovnou. Tato konstrukce se obkládala slámou, stromovou kůrou, drnem a podobně.
Bouda pro psy
2. Úkryt ustáleného tvaru pro psa (i z kamene), kterému slouží v nepříznivých klimatických podmínkách. Zároveň poskytují možnost odpočinku v průběhu celého dne i noci. Zdaleka nejpočetnější jsou psí boudy sbité z krátkých prkének, ve tvaru malého „domku“ opatřeného čelním otvorem, někdy „zateplené“. Vedle dřevěného provedení je možné se setkat i s psí boudou zbudovanou z kamene, případně vyčleněnou přímo v obvodovém zdivu a zvenčí přístupnou architektonicky pojednaným otvorem v domové stěně (např. na Broumovsku).
Bedněná chodba
4. Ve východních Čechách je boudou nářečně nazývána též krytá, prkny obedněná chodba podél bočních stěn domu (lit. 016: J. Vařeka, str. 19)
Čarták
(nářečně, východní Morava)
Prkenná bouda na Valašsku (lit. 016: V. Frolec, str. 25)
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.