Bobrovka – pálená střešní taška na husté nebo řídké laťování, šupinové či korunové krytí

Krytinová střešní taška z pálené hlíny, plochá, hladká nebo rýhovaná, obvykle formátu 17,5 x 38 cm. Název podle segmentového ukončení ve tvaru bobřího ocasu. Krytina z bobrovek se na okrajích střechy spojuje maltou (V. Frolec, str. 19).

Koncept rozšiřujícího textu:

Bobrovky náleží k nejvíce rozšířené pálené střešní krytině v prostředí tradiční zděné zástavby našich vesnic i měst. Jako skládaná krytina se používají na sedlové, valbové i pultové střechy zděných staveb venkovských domů i hospodářských objektů, stejně jako na venkovské kostely nebo měšťanské domy.

Jako náhradní nespalná krytina se bobrovky uplatily i na střechy roubených staveb s původní hořlavou doškovou nebo šindelovou krytinou. U těchto staveb si často vyžádaly zesílení konstrukce krovu, protože se vyznačují větší hmotností. Lze jimi vyskládat i oblé tvary (střešní vikýře ve tvaru volského oka atd.) Bobrovky se pokládají na husté či řídké laťování, s charakteristickám šupinovým krytím nebo jednoduchým korunovým krytím krajkového výrazu. Šupinové krytí na husté laťování vyžaduje na čtvereční metr větší počet bobrovek.

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.