Zděné stodoly středních Čech – stavba pilířové a celozděné stodoly

Oproti starším dřevěným stodolám stavaly mladší stodoly, vyznačující se menším stupněm požárního rizika, zpravidla již blíže ostatním hospodářských objektům usedlosti. V případě celozděných stodol byl dvůr usedlosti v řadě případů již uzavírán zcela.

Pilířové stodoly

Materiálově kombinovanou variantu stavby stodoly představuje pilířová stodola. Základem pilířových stodol jsou z lomového kamene, kamenných kvádrů nebo pálených cihel vyzděné pilíře, případě kratší úseky obvodových stěn.

Dřevěná výplň

Prostor mezi pilíři tvoří dřevěná výplň, která je zpravidla řešena technikou drážkové konstrukce nebo prostým bedněním na trámech. V případě drážkové konstrukce jsou dřevěné trámy s ozuby zasouvány do dřevěných sloupků opatřených k tomuto účelu průběžnou svislou drážkou.

Zděné stodoly

foto: Zděná stodola

Příčně průjezdná stodola vyzděná z kamene. Krov polovalbové střechy kryje skládaná pálená střešní krytina.
Dobrovíz, okres Praha – západ, Foto: © MaČe • fotogalerie

Nepoměrně ve větším počtu jsou (nejen) v regionu středních Čech dochovány stodoly zděné konstrukce. I zděné stodoly si nadále zachovávající obvyklé trojdílné uspořádání (perna – mlat s dvoukřídlými vraty – perna), v některých případech doplněné o čtvrtý díl ve funkci kolny.

Kámen a cihly

Zděné stodoly jsou již v celém půdorysném rozsahu s vyjímkou vrat provedeny z nespalného materiálu a vyznačují se stěnovou konstrukcí. Na vyzdění stěn opatřených často stěrbinovými větracími otvory je užíváno místního kamene nebo stále rozšířenějších pálených cihel.

Střešní krytina

Pálené jsou rovněž ploché nebo drážkové tašky cihlově červené barvy, užívané jako nespalná střešní krytina. V některých regionech na zděných stavbách stodol převážilo i užití mladších cementových tašek. K rozšíření těchto tašek pískově šedé barvy došlo především v 1. třetině 20. století.

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy – zděné stodoly © Martin Čerňanský