Žudro je ochrana vstupu do domu nebo jiné stavby ve formě závětří

Malý blokový výstupek (závětří) skládající se z pilířů postavených po obou stranách vstupního otvoru, které nesou rovnou nebo segmentovou stříšku. Podle situování domu bylo žudro obráceno do ulice nebo dvora. V tvarování a jeho výtvarném pojetí existovaly krajové odlišnosti.

Žudro na Moravě

Na střední a jihovýchodní Moravě (a na jz. Slovensku) bylo žudro postaveno před vchodem do síně domu, samostatně stojící komory a vinné „búdy“. V některých moravských obcích v Bílých Karpatech (a na jz. Slovensku) byly klenuté výstupky také u vstupu do chléva a svědčí to o staré ochranné funkci. Žudro z jižní Hané, Slovácka a luhačovického Zálesí jeví úzké genetické souvislosti s přilehlým západoslovenským územím.

Žudro v Čechách

Obdoby žudra nalézáme v jižních Čechách, v rakouském Burgenlandu a v západním Maďarsku. Archeologicky je žudro na našem území doloženo v předměstí Sezimova Ústí (okres Tábor), opuštěného roku 1420, a v zaniklé středověké osadě Pfaffenschlag u Slavonic (okres Jindřichův Hradec) z přelomu 14. a 15. století. V jižních Čechách se žudro dochovalo u patrových zděných sýpek (nejstarší objekty pocházejí ze 16. století). Ikonograficky pak ze 17. století na vedutě Vimperku.

Také žudro je provázeno některými zvyky a obyčeji (např. u Břeclavi pokládali za bouřky do žudra sekeru ostřím a křížem přes ni lopatu, aby do domu neuhodilo). Žudro je známo pod řadou místních a nářečních pojmenování:

  • Moravskoslovenské pomezí, moravskoslovensky – „dolník“, „gáněk“, „kapla“, „klebetnica“, „žebračka“, „žebráčka“, „vídanek“
  • východní morava – podžudří (srov. loubí-podloubí, síň-podsín)
  • jihovýchodní Morava -„rampúch“, „síňka“, „přílepek“, „výstupek“, na Slovácku „nálepek“
  • jižní Čechy – „šíje“,
  • jihozápadní Slovensko – „ výpustok “ (lit. 016: V. Frolec, str. 271/zcela změněn slovosled).

Nálepek

(nářečně, vých. Morava, na Těšnísku „nolepa“)

1. Žudro (Slovácko);

2. Zápraží (Kopanice);

3. Otevřené ohniště (Těšínsko) (lit. 016: V. Frolec, str. 127).

Výstupek

1. Přístěnek (nářečně, Čechy, též „vejstupek“);

2. Žudro, vchod do domu (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, str. 256).

Síňka

1. Zdrobnělina k síň;

2. Žudro (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 197).

Rampúch

(nářečně, jihovýchodní Morava)

1. Žudro;

2. Otvor do sklepa, jímž se sypou brambory;

3. Ventilační otvor u vinného sklepa;

4. Klenba u stěny oddělující kuchyňský prostor s otevřeným ohniště od vlastní síně (jihozápadní Slovensko);

5. Přeneseně též trám („mandrholec“) ve zdi oddělující prostor černé kuchyně od síně, na němž sočívá zděný široký komín nad otevřeným ohništěm (jihozápadní Slovensko) (lit. 016: V. Frolec, str. 182).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru