Zvyky a pověrečné představy

Vyjadřovaly snahu zabezpečit spokojený život v domě i v rolnickém dvoře. Vázaly se k

  • výběru stavebního materiálu
  • způsobu kácení a ukládání dřeva („aby bylo požehnané“ a dům nebo jiná stavba neshořely)
  • volbě stavebního místa
  • době zahájení stavby (v lidové představě existovaly „šťastné“ a „nešťastné“ dny pro započetí stavby, rozhodovalo, v které části měsíce se začínalo stavět, zda byl měsíc v úplňku, dorůstal nebo ho ubývalo).

Nejběžnějším zvykem v našich zemích bylo ukládání různých předmětů do základů domu (peníze, slaměná stébla ve tvaru kříže, kousek chleba, sůl, obrázky svatých, svěcené skořápky z vajec, růženec, kousek železa, skla, podkovy atd.). Před nastěhováním do nového domu bylo zvykem, že tu nechávali přespat obecního pastýře, žebráka a jiné osoby, nebo sem vpustili na noc kočku, psa nebo jiné zvíře. Štěstí a bezpečí v novém příbytku se iracionálně zajišťovaly i kropením stěn svěcenou vodou (lit. 016: V. Frolec, str. 267/kráceno).

Při dokončení hrubé stavby se běžně dodnes udržuje glajcha. Také se věřilo, že jestliže pokrývači při pobíjení krytiny odlítne jiskra od hřebíku, střecha vyhoří. V předvečer svátků letnic se do střechy nad okapem zastrkávaly lípové větve. (lit. 016: V. Frolec, str. 215-216/změněn slovosled).

Netřesk střešní

Rod čeledi tučnolistých. latinsky Sempervivum tectorum. Má růžové květy, červeně tečkované. Rostl na hřebenu střech. Lidová víra přisuzovala netřesku střešnímu ochranu domu před bleskem (lit. 016: V. Frolec, str. 133).

Literatura a odkazy:

Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka