Žudr je velký rizalit před průčelím domů na Hané a na Vyškovsku

Mohutný rizalit vystupující před průčelím hliněných domů zejména na Hané. V přízemí žudru je prostorná předsíň s lavicemi k sezení podél stěny, v patře sýpka s malými okny. Výška žudru dosahuje velikosti obytného stavení. Většina žudrů měla krov s valbou se sklonem na všechny tři strany; jen u některých byl v průčelí dřevěný trojúhelníkový štít. V průčelí žudru býval malý výklenek se sochou světce (lit. 016: V. Frolec, str. 270/upraven slovosled).

Žudry u domů na Hané

V oblasti Hané se vyvinulo několik druhů žudrů. Nejznámější jsou žudry s otevřenými vstupními a okenními oblouky, jejichž klenební pásy mají nejčastěji půlkruhový nebo segmentový tvar; bývají umístěny uprostřed nebo na rohu obytné stavby. Další druhem jsou žudry dělené, jež slouží částečně jako vchod do domu a částečně jako komora. Třetí druh představují uzavřené žudry bez otevřených oblouků s vchodem zevnitř domu.

Žudr hanáckého typu byl rozšířen v rovinných obcí Hornomoravského úvalu a na vyvýšeninách, které k němu přiléhají. Vrcholným obdobím výskytu hanáckých žudrů byla 2. polovina 18. století a 1. polovina 19. století. V této době se objevovaly obdobně tvarované a stejně situované rizality v oblasti dolnorakouského Moravského pole, Burgenlandu a na přilehlém západomaďarském území (lit. 016: V. Frolec, str. 270-271).

Oproti kdysi početnému výskytu se žudry dochovaly pouze sporadicky. Příkladem může být hanácká obec Příkazy, kde z celkového počtu více jako třiceti žudrů zachycených na mapě stabilního katastru se dochovaly pouze dva (MaČe).

Žudry u domů na Vyškovsku

Od žudru v centrální části Hané se odlišují některými zvláštnostmi rizality v bývalém německém jazykovém ostrůvku na Vyškovsku (lit. 016: V. Frolec, str. 270).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.

Přejít nahoru