Prejzy a prejzová krytina – pokládání střešní krytiny z prejzů a háků

Pálená střešní krytina tvoří zastřešení stavby a náleží mezi skladané střešní krytiny. Přestavuje tvrdou, těžkou a nespalnou krytinu vyráběnou dříve převážně ručně.

Prejzová střešní krytina

Z pálených střešních krytin proniká do venkovského prostředí nejdříve krytina prejzová, vyskládaná z háků a korýtek.

Prejzy na sýpky

Prejzová krytina nachází brzkého uplatnění především na objektech zděných sýpek náležejících k bohatším zemědělským usedlostem. Důvodem přednostního použití prejzů na zděných sýpkách nejčastěji barokního tvarosloví je funkční využití těchto staveb, ve kterých se uskladňují důležité zemědělské plodiny.

Nahrazením původní lehké a hořlavé střešní krytiny krytinou nehořlavou je dovršeno nespalné provedení sýpky, započaté již náhradou roubených stěn zdivem z kamene. Kromě konstrukce téměř pevnostního charakteru je význam sýpek podpořen rovněž umístěním v rámci zemědělské usedlosti a místy velmi náročnou výzdobou.

Prejzy na brány a kaple

V řadě případů je prejzů užíváno i na krytí koruny zdiva, zejména pak u zděné vjezdové brány nebo výklenkové kaple barokního tvarosloví. Výhodou střešní krytiny z prejzů je pokládka i do poměrně složitých tvarů včetně vykrývání úžlabí.

Háková střešní krytina

Vlnkovou modelací střešní roviny je prejzové krytině podobná i háková střešní krytina. Její uplatnění je však pozdějšího data a kromě tohoto je vyskládána pouze za pomoci jednoho typu tvarovky – háků.

Háková krytina byla ručně vyráběná v cihelně v Bechyni. Vyznačuje se esovitým profilem a její uplatnění je soustředěno právě v oblasti jižních Čech v okolí města Bechyně. Odtud též název bechyňské háky či lidově esovky. Tento typ střešní krytiny byl vyráběn od počátku 19. století až do II. světové války. Krytinu nelze kombinovat s jiným typem krytiny, např. pálenými taškami.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Pálená střešní krytina – prejzy a háky © Martin Čerňanský