Historická plužina – rozvržení polností, komunikace a úpravy
Za plužinu považujeme hospodářské pozemky zajištující obživu vesnického obyvatelstva. Jedná se především o zemědělsky využívané polnosti. Do plužiny nepatří tzv. občiny (louky, obecní pastviny a lesy) a vrchnostenské lesy.
foto: Plužina
Charakteristika plužiny a její základní typy podle tvaru a uspořádání pozemků.
Dědictví zemědělské kultury, Foto © MaČe • fotogalerie
Rozvržení plužiny
Rozvržení plužiny se odráží především ve velikosti a tvaru polností (odtud spojitost se slovem pluh) i jejich vzájemném uspořádání. Záviselo přitom na mnoha stálých i proměnlivých faktorech. Mezi nejdůležitější přitom náležely:
- přírodní podmínky
- způsob obhospodařování
- pozemková držba
Z hlediska přírodních podmínek byla důležitá zejména výšková členitost terénu včetně překážek, které představovaly zejména strmé svahy a podmáčené údolní nivy. S terénním profilem a přírodními překážkami souvisela i přístupnost obhospodařovaných poloh pro člověka, tažná zvířata a později pro mechanizaci.
Z hlediska samotného obhospodařování půdy byl důležitý zejména způsob obdělávání, tj. orby a rovněž kvalita půdy.
V neposlední řadě o podobě plužiny a to zcela zásadně rozhodovala pozemková držba. Ta se až na výjimky často měnila, přičemž mohlo docházet rovněž ke scelování nebo dělení pozemků. V řadě případě je proto obtížně dohledat nebo rekonstruovat starší podobu plužiny, zejména pak starší než vrcholně středověké období.
Komunikace a cesty
foto: Plužina a historické cesty
Zahloubená úvozová cesta vedoucí z návsi do polí mezi stavbami a zahradami zemědělských usedlostí.
Obec Malý Dešov, okres Třebíč, Foto © MaČe • fotogalerie
Pomineme-li zprvu utvářenou dálkovou a místní komunikační síť byla podoba plužiny určována zejména systémem nezpevněných cest. Jejich vznik zpravidla úzce souvisel se zemědělskou činností nebo lesním hospodařením v okolí obce.
V rámci těchto cest byly důležité zejména polní, úvozové a lesní cesty. Specifickým typem cest jsou rovněž průhony, nazývaná též draha.
Pozemkové úpravy
Přestože k dělení a scelování plužiny docházelo i dříve, zachovávaly tyto pozemkové úpravy místní měřítko. Zásadní problém z hlediska narušení krajinného prostředí vesnice i nežádoucích průvodních jevů (rozorání mezí – vodní a větrná eroze) znamenalo až plošné scelování pozemků v důsledku kolektivizace zemědělství. V oblasti intenzivní zemědělské výroby většina historických plužin zcela zanikla. V současné době jsou historické plužiny zachovány pouze v okrajových oblastech ČR s členitějším horským terénem.
Typy plužiny
Klasifikace plužiny do jednotlivých typů je zpravidla poměrně obtížná s ohledem na rozmanité přírodní podmínky i různé formy sídelních útvarů. Obecně můžeme rozlišit starší nepravidelné typy plužiny a mladší plužinu zpravidla již pravidelného uspořádání, pokud k tomuto byl vhodný terén. O jednotlivých typech plužiny pojednává stránka typy plužiny.
Starší podoba plužiny zůstala obvykle patrná jen na starších mapách, zejména mapách stabilního katastru. Někdy může být ještě patrná též na prvních černobílých ortofotomapách. Pro prohlížení použijte externí odkazy.
Autor textu a dokumentace ke kapitole Plužina © Martin Čerňanský
Literatura a odkazy:
Typy vesnických sídel v Čechách (1935)
Typy venkovského osídlení na Moravě (1946)
Základní problematika urbanistické struktury .. (1955)
Zaniklé středověké osady a jejich plužiny .. (1983)
Encyklopedie. Lidová architektura (1983)
Lidová architektura (1996)
Lidové stavby. Architektura českého venkova (1999)
Český rozhlas – historický vývoj osídlení
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru
Historické letecké snímky