Dřevěné chlévy středních Čech – chlévy v rámci domu nebo samostatně

S vyjímkou nejstarších chlévů spojovaných se slovanským obydlím byly chlévy ve středních Čechách stavěny již jako samostatné objekty nebo prostory.

Dřevěné chlévy

Starší dřevěné chlévy se v oblasti středních Čech v podstatě nedochovaly. Důvodem je jejich poměrně brzké nahrazování zděnými chlévy, obdobně jako tomu bylo v případě jiných hospodářských staveb.

Brzké přezdívání celých chlévů bylo umožněno jejich funkčním využitím bez zvýšených nároků na tepelnou pohodu vnitřního prostředí a zároveň větší trvanlivostí zdiva (odolnost proti vlhkosti) i jeho stavebně-technickými vlastnostmi (odolnosti proti požáru).

Vstup do chlévů

Jisté však je, že prostor chléva byl i v případě středních Čech původně spojován s příbytkem. Později však zcela převážilo budování provozně samostatných prostor nebo celých staveb přístupných pouze z venkovního prostranství hospodářského dvora, který byl na domovní nebo protilehlé straně chlévy pevně vymezen.

Totéž samozřejmě platí rovněž pro mladší zděné chlévy, jejichž vstupy byly umístěny ve vztahu k prostoru dvora obdobně.

Zděné chlévy středních Čech – chlévy zděné z kamene a cihel

Oproti dřevěným chlévům jsou chlévy zděné konstrukce dochovány (nejen) v zemědělských usedlostech středních Čech zcela běžně.

Zděné chlévy

foto: Zděné chlévy navazující na dům

Porešín - chlévy navazující na obytnou část domu

Hospodářské prostory chlévů stavěné v přímé návaznosti na stavbu domu. Jednotlivé chlévy se vyznačují samostatnými venkovními vstupy. Porešín, okres Příbram, Foto: © MaČe • fotogalerie

Obdobně jako u starších chlévů je v případě chlévů mladšího data dbáno na snadný a samostatný přístup z prostoru hospodářského dvora nedaleko obytné části domu.

V případě zemědělských usedlostí jsou proto chlévy zpravidla přístupné přímo ze zápraží, které navazuje na zápraží domu.

Vedle zemědělské usedlosti jsou chlévní prostory rovněž běžnou součástí hospodářských staveb náležejících k areálu vodního mlýna nebo hostince. Zde jsou přístupné z prostoru hospodářského dvora, nejčastěji mimo stranu s obytnými prostory.

Konstrukce

foto: Hospodářský objekt s chlévy

Praha-Suchdol - hospodářské prostory chlévů

Hospodářské objekty vymezující prostor dvora bývalého vodního mlýna, později sloužícího jako hostinec. Součástí hospodářského křídla jsou i chlévy.Praha – Suchdol, okres Hl. město Praha, Foto: © MaČe • fotogalerie

Poměrně brzké uplatnění zděné konstrukce na chlévech, společně s klenbami plackovými či stájovými, bylo dáno především vyšší trvanlivostí použitého materiálu.

Stavební materiál

Kámen a později užívané pálené cihly představovaly studený materiál s nízkou povrchovou teplotou i menším tepelným odporem než dřevo. Byl to však stavební materiál nehořlavý a lépe vzdorující zemní vlhkosti i vlhkosti způsobené vnitřním provozem (chov zvířat).

Podkroví a vikýře

Pro zateplení i z důvodu menšího požárního rizika (zděná stavba bez otopného zařízení) se v podkroví nad chlévy často ukládalo seno, jak ostatně dokládají i časté podávací střešní vikýře.

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy – dřevěné chlévy © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru