Stodoly a jejich typologie, typy stodol dle dispozice, konstrukce, materiálu atd.

Typy stodol podle dispozice

Centrální půdorys, čtvercový

Oboroh

Otevřená stodola se stanovou střechou, jejíž konstrukce se skládá ze čtyř vysokých kůlů, po nichž se podle potřeby posunuje střecha. Její výskyt je doložen ze středověku na miniatuře ve Velislavově bibli ze 14. století. V nezměněné podobě se u nás oboroh udržel ojediněle na jihovýchodní Moravě. V poněkud upravené podobě byl zaznamenán výskyt tohoto druhu stodol na Jablunkovsku („brug“). Obdobné stavby jsou známy též na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině, v českých vesnicích Bosny, v Litvě, Itálii a jinde (V. Frolec, str. 135/kráceno).

Brug

Druh stanové stodoly rozšířený na Jablunkovsku. Slezské brugy mají základnu asi 3×3 m a jsou přibližně 3 m vysoké. Jsou opatřeny sedlovou střechou, na rozdíl od oborohů nejsou otveřené, nýbrž mají stěny z polen (V. Frolec, str. 21/kráceno).

Podélný půdorys, obdélný

Stodola příčně průjezdná, zdýlní

Stodola se vyznačuje tím, že vjezdová vrata jsou situována v delších obvodových stěnách stavby. Toto řešení je nejběžnější po celém našem území (lit. V. Frolec, str. 179).

U nejčastěji se vyskytujících příčně průjezdných stodol jsou zpravidla dvě perny, tj. po obou stranách mlatu. Kromě pravoúhlého půdorysu mohou mít perny i půdorys zkosený, charakteristický pro polygonální (mnohoboké) stodoly (MaČe, doplněno)

Polygonální stodola, též mnohoboká, víceboká

Vyznačuje se vícebokým (mnohobokým, polygonálním) půdorysem. Polygonální stodoly byly stavěny většinou ze dřeva srubovou konstrukcí; jiný materiál byl výjimečný. Mívají zpravidla nízké stěny, avšak vysokou doškovou střechu nesenou obvykle krovem s hřebenovou vaznicí. Forma a velikost polygonálních stodol se značně liší. Vedle rozměrných existovaly stavby drobné, vedle pětibokých polygonálních stodol se vyskytovaly objekty šestiboké až čtrnáctiboké. Polygonální stodoly stály samostatně, nebo byly pevně vestavěny do usedlosti. Podle některých autorů se polygonální stodoly začaly vyvíjet nejprve na vrchnostenských dvorech, odkud se postupně dostávaly do rolnických usedlostí. Rozšíření polygonálních stodol je možno předpokládat již v 16. století a lze je spojovat s rozvojem zemědělství v tomto období. Ikonograficky je polygonální stodola doložena z roku 1547 v erbu Zivalda Trnického z Trnice na klenbě lodi chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře.

Nejstarší dochované objekty pocházejí ze 17. století – např. polygonální stodola ve skanzenu v Kouřimi z roku 1648. Formování mnohobokého půdorysu ovlivnilo patrně více činitelů (povětrnostní podmínky, snaha po využití kratších trámů, zvětšení skladovací plochy aj.). Polygonální stodoly byly nejvíce rozšířeny v Čechách (Benešovsko, Sedlčansko, Voticko, Vlašimsko, Táborsko severně od Českých Budějovic, Plasko, Plzeňsko, Pardubicko, Hradecko, Trutnovsko, Vysokomýtsko, Litomyšlsko, Poličsko, Lanškrounsko), v menší počtu pak na Moravě a ve Slezsku (severně od Nového Města na Moravě, Moravskotřebovsko, jižní okolí Šumperku, užší oblast Bruntálska, Opavské slezsko, severní část Těšínska a Novojičínsko). Z podrobnějšího výzkumu map stabilního katastru vyplývá, že z hlediska geografického rozšíření polygonální stodoly vytvářely souvislejší pásma. Ostrůvky výskytu polygonálních stodol vznikaly až v průběhu 19. století (V. Frolec; J.Vařeka, str. 173).

Stodola podélně průjezdná

Jejím charakteristickým znakem je situování vjezdu v užší straně stavby; mlat zabírá celou délku stodoly. Toto řešení bylo zcela běžné u pletených stodol a vyskytuje se také u mladších stodol zděných. Zde s velkou pravděpodobností naznačuje rozšíření pletených stodol i tam, kde se tato technika už nedochovala. Podélně průjezdné stodoly se vyskytovaly na jižní, jihovýchodní a střední Moravě. Blízko k nim mají špaletové stodoly na Hané (V. Frolec, str. 165/kráceno, upraveno).

Špaletová stodola

Název odvozen od špalet, vyskytujících se u podélně průjezdných stodol na Hané. Vjezdová vrata nejsou umístěna v líci kratší stěny, nýbrž jsou osazena hluboko za ním. Rozbíhavé stěny špalet umožňovaly snazší vjezd vozu naloženého obilím na mlat. Při mlácení se do špalety ukládaly snopy. Špaletové stodoly jsou osobitým stavebním projevem s omezeným regionálním výskytem (V. Frolec, str. 223).

i Sobín, Litomyšlsko, Vysokomýtsko, Poličský dům odkaz

Typy stodol podle konstrukce a materiálu

Roubené, vyplétané, hliněné, hrázděné a zděné stodoly, více viz samostatná stránky Stodoly.

Pilířová stodola

Přechodná forma mezi roubenou a zděnou stodolou. Konstrukci stavby tvoří zděné pilíře nesoucí krov s krytinou. Prostor mezi pilíři vyplňují stěny vybudované ze dřeva (z kuláčů, půlkuláčů, z prken), nebo vyzděné z hliněných válků či z cihel. Na Hané jsou doloženy již ve 2. polovině 18. století, v jiných krajích později (např. v sev. Čechách od počátku 19. století) (V. Frolec, str. 161).

Odborná terminologie vztahující se ke stodolám včetně nářečních výrazů je uvedena na samostatné stránce Stodola a související pojmy.

Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Poznámky a citace k příspěvku:

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.