Dřevěný a živý plot na oplocení a ohrazení dvora, zahrady nebo pastviny

Oplocení je umělá ohrada kolem určitého pozemku, jejímž účelem je vyznačit hranici pozemku vůči okolnímu terénu nebo znemožnit či alespoň ztížit vstup na ohraničený pozemek, nebo naopak znesnadnit jeho opuštění. Pojem oplocení ztotožňujeme většinou s pojmem plot (V. Frolec, str. 146).

Plot

Ohrada zhotovená z proutí, latěk, prken, tyčí, trámů, nověji i z mříží a drátěného pletiva, nebo je založen jako živý plot vysázením a údržbou vhodných dřevin („týn“, „parkan“, trnový plot, brlinkový plot, hontový plot, dřínkový plot, krkoškový plot, „kulánový“ plot, „ ostávkový “ plot, plaňkový plot, „ stržňový “ plot, pletený plot, „ šprlový “ plot, „ tesový “ plot, „ ligrový “ plot aj.). Plot mezi rolnickými usedlostmi byl důležitou skutečností sousedských vztahů a vázala se k němu řada ustanovení obyčejového práva (V. Frolec, str. 163).

Přelízka, přelízek

Nízká část plotu upravená k přelézání, k překračování (v luhačovickém Zálesí též zvaná „stupka“, „přelozka“, nářečně na jihovýchodní Moravě též „přílazek“ nebo „stupátko„) (V. Frolec, J. Vařeka, str. 179).

Košár

Ohrada pro ovce na pastvině, louce nebo poli, součást zv. salaše. Je sestavená z plotů vodorovně nebo svisle vypletených z proutí (košinový košár), větví, štíp („tyninový“ košár) nebo zhotovených z prken (žerďový košár). (V. Frolec, str. 98/kráceno)

Typy dřevěných plotů

Dřevěná ohrada

Týn

Ohrada, roubený plot kolem zahrady, s šindelovou stříškou. Někdy se místo šindele dávalo roští zatížené nahoře tyčkami a kamením, nebo se kladly drny. Na západní Moravě se „týnkovým„ plotem rozumí plot z latěk (V. Frolec, str. 236).

Výraz týn, znamenající ve slovanštině plot, přešel i na jména sídel. Odtud např. Týn, Týnec, Týnek či Týnka (dnes část Prahy, ulice nad Tejnkou), Horškovský Týn, Starý Týn, Týniště, Týnišťko (tj. malé nebo menší Týniště) atd.[1]

Ligrový plot

/ nářečně, východní Čechy

Roubená trámová ohrada (V. Frolec, str. 115).

Plot z prken a latí

Meslo

/ nářečně, střední a východní Morava

Ohrada pro dobytek, z kůlů a latí (V. Frolec, str. 121).

Parkan

/ nářečně, východní Čechy, Morava

1. Plot z prken, též ve tvaru „pargan“ (jihovýchodní Morava);

2. Zděná ohrada kolem statku, s šindelovou stříškou (východní Čechy);

3. Zděný vjezd do dvora s dvoukřídlými vraty a brankou pro chodce, chráněný nahoře různě tvarovanou stříškou (západní Morava) (V. Frolec, str. 153-154/kráceno).

Plaňkový plot

Dřevěná trámová ohrada se stříškou (Chodsko) (V. Frolec, str. 162). Dnes zpravidla ve významu plotu z planěk, přičemž plotové plaňky či tzv. plotovky tvoří prkna nebo častěji latě s rovnou nebo seříznutou horní hranou. Plotovky jsou s většími či menšími mezerami připevněny na vodorovný trámek, tzv. rýgl, různými způsobem kotvený do plotových sloupků nebo pilířků (MaČe/doplněno)

Plaňka

Trámec, prkno do plotu (V. Frolec, str. 162).

Stržňový plot

/ nářečně, východní Morava

Ohrada z tenkých štípaných prkének (draček) (V. Frolec, str. 214).

Tesový plot

/ nářečně, východní Čechy

Ohrada z úzkých plochých prkének, kolmo postavených (V. Frolec, str. 232)

Šprlový plot

/ nářečně, jihovýchodní Morava

Tyčkový, laťkový plot (V. Frolec, str. 223).

Plot s výpletem

Proplétaný plot

Je zhotoven ze sloupků zaražených do země, na něž jsou přibity příčné latě, přes které se vertikálně prokládají tyčky (V. Frolec, str. 21).

Pletený plot

Ohrada z kůlů zaražených do země, se svislým nebo vodorovným výpletem z proutí (V. Frolec, str. 163).

Popleťový plot

Ohrada z kůlů zaražených do země, se svislým nebo vodorovným výpletem z proutí (nářečně, jihovýchodní Morava) (V. Frolec, str. 163).

Samosličková hradba

/ nářečně, Chodsko

Dvě tyčky propojené nahoře, dole a uprostřed paždíčky, mezi něž se střídavě vyplétají svislé tenčí tyčky („ samosle “) (J. Vařeka, str. 189-190).

Živý plot

Ostávkový plot

/ nářečně, jižní Čechy

Živý plot vytvořený propletením mladých stromků (V. Frolec, str. 147).

Trnový plot

Je zhotoven z kůlů zatlučených do země ve vzdálenosti 1 m od sebe, kolem kůle se ovíjejí trnové keře (V. Frolec, str. 235).

Koncept rozšiřujícího textu: Doplnit ostatní typy plotů podle materiálu (dřevěný plot, kovový plot) a konstrukce (proplétaný plot, proutěný plot, plaňkový plot, prkenný plot, mřížový plot, drátěný plot, dále plot se sloupky či pilířky a vkládanými plotovými dílci, plot na kamenné nebo cihelné podezdívce atd.). Oproti ohradní zdi představuje plot nepoměnrě subtilnější konstrukci ohrazení provedenou z tyčových, prutových nebo tenkostěnných prvků, čemuž odpovídá i nízká míra optického zaclonění ohrazeného pozemku (MaČe).

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Profous, Antonín, Svoboda, Jan: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV, S–Ž, 1957.

Kuthan, A. – Vančura, J.: Stavební prvky venkovského obydlí (Architekt SIA 40, 1941)

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.