Zvyky při stavbě domu a jeho užívání – boží požehnání, obyčeje a pověrečné představy

Zvyky při stavbě domu a po jejím dokončení vyjadřovaly snahu zabezpečit spokojený život v domě i v rolnickém dvoře.

Zvyky a stavba domu

Vázaly se k :

  • výběru stavebního materiálu
  • způsobu kácení a ukládání dřeva („aby bylo požehnané“ a dům nebo jiná stavba neshořely)
  • volbě stavebního místa
  • době zahájení stavby (v lidové představě existovaly „šťastné“ a „nešťastné“ dny pro započetí stavby, rozhodovalo, v které části měsíce se začínalo stavět, zda byl měsíc v úplňku, dorůstal nebo ho ubývalo).

Nejběžnějším zvykem v našich zemích bylo ukládání různých předmětů do základů domu (peníze, slaměná stébla ve tvaru kříže, kousek chleba, sůl, obrázky svatých, svěcené skořápky z vajec, růženec, kousek železa, skla, podkovy atd.). Před nastěhováním do nového domu bylo zvykem, že tu nechávali přespat obecního pastýře, žebráka a jiné osoby, nebo sem vpustili na noc kočku, psa nebo jiné zvíře.

Štěstí a bezpečí v novém příbytku se iracionálně zajišťovaly i kropením stěn svěcenou vodou (V. Frolec, str. 267/kráceno). Také žudro je provázeno některými obyčeji (např. u Břeclavi pokládali za bouřky do žudra sekeru ostřím a křížem přes ni lopatu, aby do domu neuhodilo) (V. Frolec, str. 271/kráceno).

Boží požehnání

Obrázek nebo text

Zarámovaný obrázek nebo text, který byl zavěšený nad vstupem do světnice. Zpravidla se jednalo o vyobrazení náboženského motivu, v případě textu o modlitbu.

Drobné předměty

Obvykle peníze, podkovu, svěcenou vodu, poutní medaile nebo křížek, případně i další drobné předměty, ukládané při stavbě domu pod základový kámen (V. Frolec, str. 20).

Střecha

Glajcha

Při dokončení hrubé stavby se běžně dodnes udržuje glajcha. Také se věřilo, že jestliže pokrývači při pobíjení krytiny odlítne jiskra od hřebíku, střecha vyhoří. V předvečer svátků letnic se do střechy nad okapem zastrkávaly lípové větve. (V. Frolec, str. 215-216/změněn slovosled).

Krov

V domovém zvykosloví byl krov chráněn před bleskem (pod krov se zasunovaly jívové proutky, kladly se k němu uhlíky z hranice, na níž se pálily svaté oleje, ap.) (J. Vařeka, str. 105-106/kráceno).

Netřesk střešní

Rod čeledi tučnolistých, latinsky Sempervivum tectorum. Má růžové květy, červeně tečkované. Rostl na hřebenu střech. Lidová víra přisuzovala netřesku střešnímu ochranu domu před bleskem (V. Frolec, str. 133).

Ohniště

Řada obyčejů a pověrečných představ se pojí i k ohništi (např. za bouřky se svěcené kočičky zapalují na ohniště, aby se odvrátilo krupobití, z podobných důvodů se na ohniště házely svěcené březové proutky aj.) (V. Frolec, str. 137).

Studna

Různé obyčeje se pojí i ke studním, např. se pouští do studně jablko a ořech od štědrovečerní večeře, aby voda zůstala čistá; vylévání a čištění studní atd.) (V. Frolec, str. 216/kráceno).

Ke stavbám a to zejména těm nejvýznamnějším se váží i slavnosti, mezi kterými lze jmenovat položení základního kamene nebo střihání pásky po dokončení stavby (MaČe).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru