Secese a secesní stavby z 1/3 20. století

První třetina 20. století je charakterizována jako předchozí období novou výstavbou i přestavbami starších staveb. Ve venkovském prostředí nachází uplatnění ohlasy slohového secesního tvarosloví i geometrické pojednání průčelních ploch zděných staveb.

Na stavbách nacházejí uplatnění omítané nebo režné cihelné konstrukce, nové konstrukce zastřešení i výzdoba průčelí.

Zděné stavby z cihel

Hmotové i půdorysné utváření venkovských staveb však nadále přetrvává v tradičních formách.

Většina cihelných novostaveb budovaných na vesnicích na počátku 20. století se vyznačuje tradiční hmotovou formou i strukturou půdorysného uspořádání. Plně tak korespondují se staršími vrstvami zástavby, zapadají do harmonického obrazu vesnického sídla jako celku a současně zachovávají identitu prostředí.

Vaznicové krovy a půdní nadezdívky

Výraznější změny ve výškovém uspořádání staveb jsou spojené s budováním půdní nadezdívky, o které je zvyšováno přízemí nebo méně často patro obytných staveb. Provádění půdních nadezdívek souvisí s uplatněním vaznicových krovů, tj. krovů bez vazných trámů spojujících u starších krovových soustav spodní konce krokví v tzv. tuhé vazby trojúhelníkového tvaru. V této souvislosti je charakteristický právě volných přesah krokví přes půdorysný obvod stavby.

Profilace vaznic a vyřezávaná výzdoba

Běžný byl rovněž přesah vaznic před štítové průčelí, přičemž oblíbeným řešením bylo vynesení krajních krokví právě na zhlavích těchto vaznic opatřených často profilací. Profilované nebo vyřezávané byly i další dřevěné prvky, spojující krokve v horní části štítových ramen.

Přezdívání staveb a výměna krovu

Pro přestavby historických staveb je charakteristické přezdívání roubených, hrázděných nebo kamenných stěn za stěny vyzdívané výhradně již z pálených cihel. U řady staveb dochází k nahrazení starší hambalkové krovové konstrukce mladšími vaznicovými krovy, často včetně úpravu štítu a samozřejmě výměny střešní krytiny.

Na vnějším výrazu zděných novostaveb a zejména jejich plastické povrchové úpravě lze s určitým časovým odstupem sledovat ohlasy ornamentální výzdoby secesního slohu.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Secese a 1. třetina 20. století © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru