Pravěk – starší, střední, mladší a pozdní doba kamenná
Pravěk je nejstarším a nejdéle trvajícím dějinným obdobím, o kterém neexistují žádné písemné prameny. Zdrojem současného poznání jsou především archeologické nálezy hmotné pravěké kultury.
Počátek zemědělství, pravěké období a neolitické osady
Období pravěku dělíme podle materiálu, ze kterého si člověk zhotovoval nástroje, na pravěkou dobu kamennou, bronzovou a železnou. Jednotlivé doby jsou dále děleny na starší, střední a mladší období, případně ještě období pozdní.
Z hlediska časového zahrnuje pravěká doba orientačně období od 3 milionů let před naším letopočtem do počátku našeho letopočtu. V oblastech Blízkého východu a Středomoří se přitom doba bronzová a železná překrývá již s obdobím starověku.
Starší doba kamenná – paleolit
(~ do 10.-8. tisíciletí př.n.l.)
Starší dobou kamennou zvanou paleolit nazýváme nejstarší období dějinného vývoje trvající ve střední Evropě orientačně do 10. až. 8. tisíciletí př.n.l. V tomto odbobí ještě neexistují stavby a nedochází ani k obhospodařování půdy, člověk je zcela odkázán na přírodu.
Doba ledová, tlupy a jeskynní obydlí
Ve starší době kamenné je značná část Evropy ještě pokryta ledovci, odtud doba ledová. V době ledové charakterizované samozřejmě chladnějším klimatem nevznikají žádné stavby a žije se převážně v jeskyních. Na vnitřních stěnách lze v některých částech Evropy nalézt jeskynní malby s motivy pravěkých zvířat. Rodovému uspořádání předcházejí tlupy pohybující se za obživou.
Lov zvěře a sběr plodin
Mezi hlavní způsoby obživy náleží lov zvěře a sběr plodů, semen a rostlin divoce rostoucích v přírodě. Příležitost k lovu a sběru poskytovalo zejména okolí vodních toků a ploch, v jejichž blízkosti se paleolitický člověk rovněž pohyboval. Podle nálezů lze předpokládat pohyb lovců mamutů již před 40 000 lety. Převratným objevem je zejména oheň, resp. způsob jeho rozdělávání. Oheň představoval důležitý zdroj tepla i světla a zároveň sloužil pro přípravu pokrmů i ochranu před zvěří.
Archeologické nálezy, Věstonická venuše
Pravěké sídelní území pod Pavlovskými vrchy, častečně zatopeno. Východně od obce archeologické naleziště z dob lovců mamutů – kostry a soška Venuše.
Dolní Věstonice, okres Břeclav
Kromě nedávných nálezů pochází z paleolitu rovněž proslulá keramická soška Venuše z Dolních Věstonic. V oblasti byla nalezena rovněž řada kosterních pozůstatků mamutů právě z doby ledové.
Skalní převisy, keramika
Později se život přesouvá pod širé nebe. Pro ochranu jsou využívány především skalní převisy, na jejichž stěnách jsou rověnž dokumentovány pravěké malby. Kromě tohoto se zřejmě mohly vyskytovat i jednoduché přístřešky z větví pokrytých kůží. Velmi starého původu je rovněž výroba keramiky sloužící ve formě nádob k uchování potravin. Vyráběna je však ještě volně v ruce, tj. bez použití hrnčířského kruhu.
Střední doba kamenná – mezolit
(~ do 6. tisíciletí př.n.l.)
Střední dobou kamennou zvanou mezolit nazýváme období trvající ve střední Evropě orientačně od 10. až 8. tisíciletí př.n.l. do 6 tisíciletí př.n.l. V obživě nadále převažuje lov a sběr, k obhospodařování půdy a budování obydlí ještě nedochází s vyjímkou možných přístřešků.
Klimatické změny a holocén
Střední doba kamenná představuje období výrazných klimatických změn. Po poslední době ledové, tj. orientačně kolem 12 000 – 10 000 př.n.l., dochází k oteplování a tání ledovců.Nastává tzv. geologická současnost – holocén, s obdobným klimatem jaký je v současné době.
Změny vegetace, zvěře i společnosti
Oteplení je přirozeně provázeno změnou vegetace i druhového složení zvěře. Dochází k ubývání velkých savců se silnou srstí (mamutů), respektive jejich přesunu do chladnějších severních oblastí. Postupně se mění rovněž uspořádání lidské společnosti, kdy menší tlupy jsou nahrazovány většími skupinami – kmeny.
Přesídlení nebo adaptace lidských rodů
V souvislosti s vegatačními změnami i úbytkem potravy dochází k přesouvání některých lidských rodů více na sever, tj. za obživou (doba osídlení severských zemí). Ostatní jsou nuceni postupnému přizpůsobení se novým životním podmínkám, jako tomu bylo v případě našeho území.
Mladší doba kamenná – neolit
(~ do 4. tisíciletí př.n.l.)
Mladší dobou kamennou zvanou neolit nazýváme období trvající u nás cca od 6. do 4. tisíciletí př.n.l. Po období klimatických a dalších změn dochází ke změně způsobu obživy a přechodu k primitivnímu zemědělství a domestikaci zvířat.
Stálejší rodová obydlí a půda
Zemědělský způsob obživy se na naše území dostává z teplejších, tj. jižněji položených oblastí. Znamená především budování stálejších obydlí a zakládání ploch určených k obdělávání, zejména podél vodní sítě na místech úrodných sprašových půd. Osídlování probíhalo formou rodových obydlí,přičemž základním způsobem obživy zůstává primitivní zemědělství (nástroje kamenné nebo kostěné) na tehdy ještě společné rodové půdě.
Neolitické osídlení a osady
Z archeologických nálezů lze usuzovat, že naše krajina začala být hustěji osídlována právě v mladší době kamenné. Neolitická kolonizace postupující z Asie se dostává na naše území zhruba v 6. tisíciletí před naším letopočtem, přičemž do Čech postupuje přes Slovensko a Moravu.
Neolitické osady s pravěkými příbytky byly situovány mezi obdělávanými plochami ležícími v nejteplejších a nejúrodnějších oblastech budoucích středních Čech a jižní Moravy.
Pralesy a sídelní prostor
Po vyčerpání produkčních schopností obdělávané půdy docházelo k opakovanému stěhování. Osídlována a využívána však byla nepoměrně menší rozloha než dnes, protože převážná část území byla v té době vyjma horských oblastí ještě pokryta listnatými pralesy. Později dochází ke kácení a vypalování pralesů, předznamenávající budoucí rozvoj osídlení a počínající přeměnu zalesněného území v kulturní krajinu.
Pozdní doba kamenná – eneolit
(~ do 2. tisíciletí př.n.l.)
Pozdní dobou kamennou zvanou eneolit nazýváme období trvající ve střední Evropě cca od 4. do 2 tisíciletí př.n.l. Naše území je osídleno řadou pravěkých rodů a vedle společenského uspořádání dochází ke změnám též v oblasti zemědělství.
Archeologické kultury a nálezy hrobů
Rovněž období pozdní doby kamenné, zvané též doba měděná, je poznamenáno značným přesunem lidských rodů za obživou z důvodu vyčerpanosti půdy. Na našem území se nalézá řada archeologických kultur určovaných a pojmenovaných podle hrobových nálezů (kultura nálevkovitých pohárů, kultura s kanelovanou keramikou, kultura se šňůrovou keramikou a kultura se zvoncovitými poháry).
Obdělávání půdy a dělba práce
V pozdní době kamenné se při obdělávání půdy začíná uplatňovat předchůdce dnešní orby. Pomocí dřevěného háku taženého již zvířecí silou dochází k rozrývání půdy. Rozvijí se rovněž dělba práce a jedinci zaujímají různé postavení v rámci rodového společenství. V rodině i společnosti vzrůstá úloha muže, předznamenávající dědění po otcovské linii.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Pravěk – starší, střední, mladší a pozdní doba kamenná © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
Prehistory. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prehistory
