Větrné mlýny a jejich historie – větrný mlýn do 2. světové války
Historii větrných mlýnů (i starších vodních) předcházely ruční drtiče a otočné mlýnky. Za přímého předchůdce však můžeme považovat až vynález větrného kola, sloužícího u nás k pohonu mlýnského složení dokonce ještě v období 2. světové války.
Počátky mlýnů a vynález kola
Vedle lidské síly (ruční žernovy) nahrazované zvířecí silou (tažné žentoury) je velmi starého původu rovněž využití přírodního zdroje energie – vody nebo větru. K nejstaršímu užití větrného kola (ještě ve vodorovné poloze) dochází pravděpodobně v oblasti Orientu a to v souvislosti s nedostatkem vody.
Podstatně později se objevují větrná kola na větrných mlýnech určených k mletí, přičemž alespoň v Evropě je můžeme snadněji vysledovat až od středověkého období.
Historie větrných mlýnů v ČR
foto: Větrný mlýn ve středověku
Dosud nejstarší nalezené zobrazení větrného mlýna v Čechách (zcela vpravo) – Kutnohorská bible z roku 1489
Muzeum Kroměřížska – Rymice, okres Kroměříž, Fotokopie © MaČe • fotogalerie
Nejstarší věrohodná písemná zpráva o větrných mlýnech na území ČR pochází z poslední čtvrtiny 13. století, kdy je neznámým pokračovatelem Kosmovy kroniky uváděna stavba větrného mlýna na zahradě Strahovského kláštera. Kláštery ostatně představovaly po celé středověké období významná centra kultury, vzdělanosti i styků s okolními zeměmi. Prostřednictvím klášterů došlo rovněž k dřívějšímu rozšíření vodních mlýnů.
Dřevěný a zděný větrný mlýn
Nejstarší doklady užití dřevěného větrného mlýna německého typu na území ČR představují ikonografická zobrazení ze 16. století. V případě zděného větrného mlýna holandského typu spadají doklady až do období 18. století. K jistému upřesnění časového určení může samozřejmě přispět i pokračující bádání a archeologické průzkumy zaniklých lokalit.
Větrné mlýny na venkově
foto: Větrný mlýn z 19. století
Kopie větrného mlýna z Kladník s datací vyrytou do původního trámu. Kromě monogramu je v rytém zrcadle též vročení LETA PANE 1819.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
V běžném venkovském prostředí dochází k rozšíření větrných mlýnů až v období po nařízení císaře Josefa II. z roku 1784, ze kterého vyplývala pro obce povinnost zabezpečení výroby mouky. V obcích s nevhodnými podmínkami pro stavbu vodního mlýna měl být postaven právě větrný mlýn.
Většina dodnes dochovaných větrných mlýnů v ČR pochází převážně až z 1. poloviny 19. století, jak dokládají jejich přímé datace na trámech nebo v kameni.
Motory a mlýnky s turbínou
Ukončování větrného pohonu v historických větrných mlýnech lze datovat od přelomu 19. a 20. století. V důsledku postupující průmyslové revoluce dochází i ve venkovském prostředí k nahrazení větrného kola větrným motorem – turbínou. Zároveň v tomto období vznikají v méně hospodářsky vyspělejších horských oblastech severovýchodní Moravy malé větrné mlýnky s turbínou, které však rovněž nebývale rychle zastarávají. Zakládání moderních turbínových mlýnů znamená omezení funkce starších mlýnů, ve kterých se již pouze šrotuje a po zavedení elektrických šrotovníků do zemědělských usedlostí je jejich provoz ukončen docela.
Zapečetění a 2. světová válka
V souladu s postupem technologických inovací jako první zaniká výroba ve větrných mlýnech na území Čech, zatímco na Moravě se šrotuje až do zapečetění mlýnů protektorátní vládou ve válečném roce 1941.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Mlynářství – historie větrných mlýnů do 2. světové války © Martin Čerňanský
Literatura a odkazy k tématu:
Při zpracování článku byly použity rovněž podklady získané návštěvou expozice o větrných mlýnech, instalované v přízemí tvrze v Rymicích – Muzeum Kroměřížska.