Liberecký kraj – památkové rezervace a zóny
Celková charakteristika kraje bude doplněna.
Obsah :
CHKO České středohoří
Vesnické památkové rezervace severních Čech nejpočetněji zastupují vesnice na Českolipsku, charakterizované převážně pravidelnými nebo nepravidelnými návesními půdorysnými typy středověkého původu. Tradiční severočeská zástavba je převážně patrového uspořádání, s roubenými stavbami opatřenými podstávkami a lomenicemi. Vedle zcela nebo zčásti roubených staveb jsou běžné i stavby celozděné. Na Českolipsku můžeme rozlišit dvě výrazné oblasti, z nichž první představují právě obce situované blíže severozápadních Čech a charakterizované stavbami typickými pro oblast Českého středohoří.
CHKO Kokořínsko
Druhou oblastí Českolipska je Kokořínsko, ležící při severní hranici se středními Čechami a charakterizované výrazným uplatněním pískovcových skal v obraze zdejších obcí často doplněných o prostory tesané přímo do skal. Architektura vesnic se vyznačuje typickými roubenými patrovými stavbami s podstávkami, pavlačemi a bedněnými štíty. Na zděné části staveb je samozřemě používáno místního kamene – pískovce, opracovaného do podoby kamenných kvádrů (tzv. štuky) použitých rovněž na vjezdové brány. Z pískovce jsou rovněž drobné sakrální památky, situované ve volné krajině nebo přímo v intravilánu vesnic.
Pojizeří a Podkrkonoší
Další chráněné lokality již představují sídla nezemědělského charakteru. Jedná se o příměstské enklávy se zástavbou lidového charakteru, sloužící pro drobnější řemeslníky v oblasti Pojizeří a Podkrkonoší.
CHKO Jizerské hory
Nezemědělského charakteru jsou rovněž horské osady s dřevařskou a sklářskou výrobou, jakožto výrobním odvětvím jež oblast Jizerských hor a konkrétně Jablonec nad Nisou nebývale proslavilo i za hranicemi. Z hlediska urbanistického jsou tvořeny volně rozptýlenou zástavbou bez rozsáhlejších hospodářských staveb.
Autor textu a fotodokumentace Liberecký kraj – rezervace a zóny © Martin Čerňanský