Osídlení a obce na Kokořínsku – vesnická sídla a stavby lidové architektury

V minulosti obtížněji dostupná a dodnes lesy pokrytá oblast s omezenou přístupností k vodním zdrojům. V důsledku tohoto oproti oblastem Mělnicka osídlená později, avšak ještě v období vrcholně středověké kolonizace.

Poloha sídel

mapa: Historická mapa Kokořínska

Mapa II. vojenského mapování, pořizovaného v letech 1836 – 1852. Na mapě zachyceny zleva obce Nové Osinalice, Vidim a Dobřeň.
Kokořínsko, okres Mělník, Mapa © Seznam.cz • fotogalerie

Základem sídelní struktury jsou obce založené na náhorních plošinách nebo vzniklé v údolních polohách podél cest, procházejících často pískovcovými masívy vytvářejícími zde stinné rokle a údolí – doly (např. Kokořínský důl, místní názvy Na Dole, V Dolíku, Na Skalách).

V řadě případů jsou obce tvořeny místními části zaujímajícími náhorní i údolní polohy (např. obec Horní a Dolní Vidim, Horní a Dolní Zimoř). První písemné zmínky o zdejších obcích pocházejí zpravidla ze 14. století s možnými výjimkami staršími (např. Kanina) i mladšími (např. Tupadly).

Návesní vesnice

foto: Historická mapa Jestřebic

Mapa stabilního katastru z roku 1842 zachycující uspořádání převážně dřevěných staveb kolem návesního prostoru.
Jestřebice, okres Mělník, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie

Původně souvislé zalesnění přerušeno plochami zemědělské půdy v návaznosti na stavby a zahrady zemědělských usedlostí. Usedlosti jsou soustředěné po obvodě návesních prostorů s převahou štítové orientace domů nebo vytvářejí nepravidelné formace sídelních útvarů.

Na způsob zakládání v zalesněném území mohou odkazovat některé místní názvy (např. Klučno – klučit, tj. kácet) nebo radiální rozměření vesnic (např. Jestřebice – dostředný charakter má východní část obce včetně uspořádání plužiny).

Řadové vesnice

Kromě vesnic návesního typu je časté rovněž (jedno či dvou) řadové zastavění sledující průběh místní komunikace v údolní nebo náhorní poloze, obecně považované za mladší typ sídelní struktury. Kromě místních jmen staršího původu se proto můžeme setkat s pojmenováním odkazujícím na mladší založení (např. Nové Osinalice, Nové Tupadly atd.).

Mladší zástavba

Jednoduchým řádkovým uspořádáním se často vyznačuje rovněž mladší domkářská zástavba vznikající podél komunikací na okrajích obcí staršího založení. I tato zástavba se vyznačuje převážně štítovou orientací domů, třebaže okapově orientované domy jsou rovněž zastoupeny.

Lidové stavby

Region lidové architektury Kokořínsko je v současnosti nevýrazněji reprezentován dřevěnou zástavbou převážně roubené konstrukce, která v některých obcí dodnes převažuje na konstrukcí zděnou. Ta je zde ovšem, díky dostupnosti snadno opracovaného pískovce, rovněž častá a nachází společně s roubením uplatnění již na starších stavbách regionu.

Nejstarší dochované stavby s výjimkou okrajových oblastí můžeme veskrze datovat do 18. století, ve kterém dosahuje roubená architektura po výrazové stránce nebývalého projevu vrcholícího na jeho sklonku. Podrobnější popis domů je uveden na stránce Kokořínsko – dřevěné domy.

Autor textu a fotky ke kapitole
Kokořínsko – osídlení a vesnice © Martin Čerňanský