ORP Mělník a Mladá Boleslav – osídlení, stavby a památky lidové architektury

Jizerská tabule představuje úrodnou oblast v prostoru vymezeném dnešními městy Mělník a Mladá Boleslav, které jsou správními obcí s rozšířenou působností (ORP). Oblast Jizerské tabule členěná údolími a roklemi náleží k velmi starému sídelnímu území s řadou významných obcí i jednotlivých památek.

Osídlení a obce

mapa: Historická mapa Jizerské tabule

Jizerská tabule na historické mapě II. vojenského mapování

Mapa II. vojenského mapování, pořizovaného v letech 1836 – 1852. Zhruba uprostřed obec Kadlín, vlevo Chorušice a vpravo Boreč.
Jizerská tabule, okres Mělník a Mladá Boleslav, Mapa © Seznam.cz • f
otogalerie

Do dnešních dob zůstaly pokryty lesnatým porostem pouze údolí a rokle (např. Husův důl, Vránova rokle aj) směřující k řece Jizeře. Oproti těmto byly náhorní rovinné polohy mezi Labem a Jizerou zcela odlesněny z důvodu intenzivní zemědělské činnosti.

Prostor Jizerské tabule přecházející na východě v region Dolního Pojizeří je oblastí velmi starého osídlení. Pomineme-li archeologické výzkumy sahající až do pravěkého období, náleží řada přímých i nepřímých dokladů do období raného středověku (např. název Velký Újezd, románský kostel v Čečelicích).

Půdorysné uspořádání vesnických sídel situovaných v náhorních polohách a zpravidla těsné blízkosti údolí je ovšem mladšího data. Jako v případě jiných oblasti totiž doznalo v období vrcholného středověku zcela zásadních proměn.

Lidové stavby

mapa: Historická mapa obce Kadlín

Kadlín - mapa stabilního katastru pořízená roku 1842

Mapa stabilního katastru z roku 1842 zachycující téměř výlučně zděné stavby štítově orientované vůči prostoru návsi.
Kadlín, okres Mělník, Mapa © ČÚZK • fotogalerie

Region lidové architektury v oblasti Jizerské tabule je v současné době reprezentován zděnou architekturou, která zde převážila ještě před polovinou 19. století.

Dokladem tohoto je téměř kompletně zděná zástavba obklopující velké a více či méně pravidelné návesní prostory pocházející právě z období vrcholného středověku (např. Kadlín s návsí lichoběžníkového tvaru).

Ostatní stavby

Nedílnou součástí jsou rovněž v intravilánu sídel, tj. zastavěném území, se nacházející církevní stavby, panské hospodářské dvory a stavby šlechtických sídel včetně čestných dvorů.

Zděné domy Jizerské tabule – konstrukce, výzdoba a střešní krytina

Mladší vrstvu tradiční zástavby v prostoru Jizerské tabule mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví reprezentují celozděné patrové domy. Svým hmotovým řešením vycházejí z podoby dřevěných nebo polozděných domů.

Zděné domy

foto: Zděný patrový dům

Patrový dům vyzděný z kamene doplněného pálenými cihlami

Dům vystavěný po roce 1842, kdy mapa zaznamenala v obci jen spalné objekty. Dům vyzděn z kamene a cihel použitých na záklenky oken i meziokenní pilířek.
Obec Víska, okres Mladá Boleslav, Foto © MaČefotogalerie

Starší zděné domy se vyznačují patrovým uspořádáním. Obdobně jako v přilehlém Kokořínsku může přetrvávat nesymetrické nasazení střechy a krátká pavlač (např. obec Skalsko, č.p.19), avšak převažujícím se stává symetrické řešení průčelí domu.

Domy jsou vyzděny za použití nepravidelného kamene nebo kamenných kvádrů. Kámen nevyžadující opracování byl přirozeně levnější, avšak v řadě případů stejně kombinován s kamennými kvádry osazenými v konstrukčně namáhaných částech stavby – nároží a ostění oken.

Zdivo

Kromě kamene je jako stavebního materiálu stěn a štítů postupně užíváno i pálených cihel. Zprvu se cihly uplatňují pouze na záklencích okenních otvorů a patrové nebo korunní římsy. Teprve později jsou z cihel vyzdívány stěny po celé výšce přízemí i patra. Dochovány jsou samozřejmě i stavby mající přízemní část ještě kamennou a patro nebo jen štít již z cihel.

Výzdoba domů

foto: Stavební úpravy

Dekorativní výzdoba průčelí zděných a roubených staveb

Uprostřed „novostavba“ s historizující úpravou cihlené části průčelí. Po stranách roubené domy s průčelím dodatečně omítnutým nebo přezděným.
Obec Víska, okres Mladá Boleslav, Foto © MaČefotogalerie

Po klasicistních výrazových prostředcích datovaných do 1. poloviny 19. století je užíváno historizují tvarosloví,soustřeďující se rovněž na zdůraznění nároží a štítových ramen.

Zdůrazněny bývají rovněž okenní nebo větrací otvory a to formou profilovaných rámů provedených v omítce. Společně s rámy se mohou uplatnit i kamenné nebo cihelné římsy, situované na místě parapetu nebo nadpraží oken. Řada těchto i jiných zdobných prvků v průběhu času zanikla.

V 1. polovině 20. století proniká do venkovského prostředí secesní dekor, vyznačujícíse geometrickými tvary včetně možného střídání hladkých a hrubých ploch. Kromě novostaveb se výše uvedené tvarosloví přirozeně uplatňuje v rámci přestaveb starších domů nebo staveb původně jiného využití.

Střešní krytina

Nejpozději ve stejném období jako pálené cihly nachází v prostoru vymezeném městy Mělník a Mladá Boleslav uplatnění pálená střešní krytina.

Převažující se však přesto jeví břidlice nebo spíše již náhradní typy této krytiny – vláknocementové šablony ponejvíce šedé barvy. Časté jsou i drážkové tašky obdobné barevnosti, užité na nových domech zděné konstrukce nebo v rámci stavebních úprav střech u starších staveb.

Vjezdové brány a branky – architektonické tvarosloví a výzdoba

Mezi architektonicky výrazné objekty stavěné v oblasti Jizerské tabule náleží zděné klenuté brány a branky. V omítce jsou datované nejčastěji do 1. poloviny 19. století (někdy až druhé) a doprovázejí starší roubené a polozděné domy i mladší zděné domy stejného data výstavby.

Brány a branky

foto: Zděná klenutá brána

Zděná klenutá brána s brankou, datovaná do 1. poloviny 19.století

Půlkruhově klenutá brána a branka s plastickou výzdobou nesoucí dataci rokem 1833. Přímo zakončená koruna zdiva je z důvodu odtoku vody vyspádována.
Obec Skalsko, okres Mladá Boleslav, Foto © MaČefotogalerie

Obdobně jako v případě severněji položeného Kokořínska nebo Českolipska je překlenutí starších zděných bran a branek provedeno půlkruhovým pasem.

U bran mladšího data je přitom vzedmutí klenutého pasu postupně snižováno na eliptický a posléze segmentový průjezdný profil. Nízký profil se zde objevuje ještě před polovinou 19. století, na rozdíl od odlehlejších nebo chudších regionů. Je přitom dokladem rychlého postupu inspirace slohovou architekturou, ponejprv samozřejmě v prostředí bohatších vrstev venkovského obyvatelstva.

Štítové nástavce

foto: Brána se štítovým nástavcem

Symetrická brána opatřená štítovými nástavci a náročnou výzdobou

Symetricky řešená brána s brankami, s pasy půleliptického tvaru. Brány i branky opatřeny štítovými nástavci a opatřeny plastickou výzdobou s datem 1838.
Obec Víska, okres Mladá Boleslav, Foto © MaČefotogalerie

Kromě přímého zakončení koruny zdiva mohly být brány a branky opatřeny i náročně tvarovanými štítovými nástavci, jejichž korunu zpravidla kryjí pálené střešní tašky.

Inspirace v tvarech pozdního baroka je často nepřehlédnutelnou, projevující se mimo jiné symetrickým řešením nebo přerušením ukončující profilované římsy. V řadě případů jsou nejhodnotnější štítové nástavce bran i branek doplněny o zdobné kamenické prvky, umístěné ve vrcholu a krajních částech nebo míst přerušení římsy.

Plastická výzdoba

Nedílnou součástí do veřejného prostoru orientovaného a z tohoto důvodu pohledově velmi exponovaného líce brány je plastická výzdoba. Mezi časté motivy, obvykle i barevně zdůrazněné, přitom náleží slohové architektonické články (vrcholový a patní klenáky, pilastry atd.), rostliny i různé tvary „zrcadel“ nesoucích letopočet, popisné číslo nebo iniciály.

Autor textu a fotky ke kapitole Osídlení a vesnice v oblasti Jizerské tabule © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru