Česání chmele a stavby sušáren – pěstování chmele a chmelařské stavby

Chmel je pěstován pro své květy – chmelové hlávky, které jsou sbírány česáním a následně před dalším zpracováním sušeny v sušárnách chmele.

Nářadí a mechanizace

foto: Stavby a chmelařství

Sedčice – dům s půdními větracími otvory, Trnovany – patrová sušárna chmele, Přerov n/L – chmelařský špýchar z Mrzek, Stekník – výzdoba a stavební úpravy, Trnovany – sušárna chmele
Dědictví zemědělské kultury, Foto: MaČe • fotogalerie

K práci ve chmelnici sloužilo ponejprv ruční zemědělské nářadí a potažné zařízení, nahrazované ve 2. polovině 20. století stroji.

Ruční nářadí

Z ručního nářadí jmenujme rýče, motyky nebo páčidla a háky na vytahování dřevěných tyčí. Některé ruční nářadí je používáno i dnes, jako např. kleště.

Potažná zařízení

Potažné zařízení je využíváno od 18. až do 1. poloviny 20. století, přičemž starší využití lidské síly nahrazuje koňský potah. Mezi potažná zařízení náleží dřevěné voznice (užívané pro postřiky chmele jako ochrana před chorobami a škůdci), dřevěné brány a válce, dřevěné plečky a plužní kolečka, sáně a rovněž vozy se žebřinami.

Mechanizace

Druhá polovina 20. století se vyznačuje nástupem mechanizace. Ve chmelnicích jsou mimo jiné užívány lokomobily pro pohon stacionárních strojů a pásové traktory, střídané traktory s koly.

Česání chmele

K ručnímu česání chmele se používaly proutěné koše, nůše i různé míry na chmel – věrtele. Česání chmele oslavuje tzv. dočesná.

Sušení chmelových hlávek

Chmelové hlávky se sušily rozložením na podlaze nebo na lískách. Zpočátku byly využívány půdní prostory zemědělských usedlostí s typickými větracími otvory ve střešních rovinách.

Selské sušárny chmele

Větší pěstitelé budovaly k sušení chmele samostatné stavby. Jednalo se zpravidla o patrové sušárny chmele vybavené lískami pro sušení přirozenými teplem. Doprava chmele mezi podlažími probíhala za pomocí výtahového zařízení (ruční výtah – rumpál) a v rámci podlaží vozíky. Usušené hlávky byly skladovány v jutových žocích, přičemž v současnosti tento způsob nahrazují lisované chmelové granule, tzv. pelety.

Výzdoba domů a bran

foto: Vjezdová brána a dekorace

Klenutá vjezdová brána s dekorací ve formě chmelových hlávek s lístky pod korunou náročně tvarovaného zdiva.
Stekník, okres Louny, Foto © MaČe • fotogalerie

Chmelařství se projevilo nejen ve funkčním využití staveb a jejich úprav, ale rovněž v regionální dekorativní výzdobě. Jednalo se přitom o výzdobu plošnou nebo ve formě architektonických prvků.

Oblíbeným motivem jsou přitom chmelové hlávky, uplatňující se na pohledově nejvíce exponovaných částech zemědělských usedlostí. Často se tedy nejedná o stavby sušáren chmele, ale o štítová průčelí domů a vjezdové brány.

Autor textu a fotodokumentace k Chmelařství – chmelařské stavby © Martin Čerňanský