Vesnice s návsí okrouhlou – radiální plužina a stavební parcely okrouhlice

Vrcholně středověké návesní vesnice založené v původně zalesněném terénu se často vyznačují návsí okrouhlého tvaru. Centrálnímu půdorysu odpovídá rovněž lineární lánová plužina s radiálně uspořádanými polními lány. Dostředným uspořádáním se vyznačují rovněž samotné zemědělské usedlosti včetně zahrad.

foto: Vesnice s okrouhlou návsí

Příklady vesnic s návsi okrouhlého tvaru. Náves vymezují štítově orientované stavby usedlostí, situovaných vedle sebe a vytvářejících okrouhlé návesní fronty plynulého nebo zalomeného průběhu.
Dědictví zemědělské kultury, Foto: MaČe • fotogalerie

Náves

Velikost okrouhlých návsí byla různá a často se podstatnou měrou lišila, stejně jako v případě vesnic s víceúhlou návsí. Rozloha návsi se přitom opět odvíjela od počtu sedláků či usedlostí soustředěných po jejím půdorysném obvodu a souvisela rovněž s rozměřením okolního prostoru na jednotlivé polní lány.

Díky pravidelnému geometrickému tvaru bylo vyměření okrouhlé návsi poměrně snadné, zvláště pak ve vodorovném nebo mírně svažitém rovinném terénu. Kromě plného kruhu se můžeme setkat rovněž s půdorysem ve tvaru písmene „U“, podkovy nebo mírné elipsy. Pro vesnice výše uvedených pravidelných půdorysů je užíván společný název okrouhlice, do kterých jsou ovšem často řazeny i půdorysy čtvercového tvaru.

Zakládání okrouhlic

Výhodou radiálního (dostředného, paprsčitého) uspořádání stavebních parcel byla možnost jejich vyměření v zalesněném terénu, vyznačujícím se často nepřehlednou situací a místy neprůchodným terénem. Vytyčení více či méně pravidelného kruhu bylo totiž možné z jednoho místa na rozdíl od jiných půdorysných tvarů.

Zakládání v původně zalesněném terénu dokládají kromě samotného půdorysu i místní jména vesnic. Často jsou totiž odvozena od způsobu, jakým bylo zalesněné území kultivováno za účelem založení vesnice včetně přilehlých luk, pastvin a polí. Nejčastěji se přitom jednalo o žďáření či mýcení v rozšiřujícím se kruhu, odtud názvy obcí jako Žďár atd. Obdobně i pro jiné typy sídelních útvarů (např. Klučno, Pustá Proseč).

Stavební parcely

Ve shodě s půdorysem návsi byly rozvrženy i stavební parcely, uspořádané dostředným způsobem kolmo na okrouhlý obvod návesního prostranství. Vlastní parcelace byla tvořena úzkými a dlouhými pozemky, charakteristickými pro období vrcholného středověku. Na okraji pozemků byly při návesním prostoru umístěny zemědělské usedlosti se zahradami.

Usedlosti

Na rozdíl od starších vesnic jsou štítově orientované usedlosti umístěny zpravidla již těsně vedle sebe a na shodné návesní čáře určené vyměřovací soustavou.

K možným odchylkám od geometricky přesného tvaru půdorysu docházelo především v důsledku místních přírodních podmínek (terén, vodní režim atd.), starší cestní sítě apod. Plynulý okrouhlý tvar byl ovšem často pozměněn rovněž umístěním domu dále od návsi, přičemž mezilehlou část stavební parcely zaujala předzahrádka.

foto: Náves s okrouhlou návsí

Okrouhlý půdorys s dostředně (radiálně) uspořádanými polními lány ohraničenými ve směru podélném cestami nebo mezemi, příčně loukami, pastvinami či lesem.
Obec Třebíška, okres Chomutov, Mapa SK 1842: ČÚZK • fotogalerie

Pozemkové parcely

Na stavební parcely navazovaly obdobně radiálně dělené pozemky určené k hospodaření – polní lány. Oproti návsi a stavebním parcelám bylo rozměření polních lánů složitější. Důvodem byla přímá návaznost na zemědělské usedlosti i nutnost rozměření území podstatně větší rozlohy, tedy i více proměnlivé z hlediska terénu a dalších přírodních podmínek.

V blízkosti vesnice bývá rozvržení plužiny pravidelnější a šířka lánového pruhu nejmenší. S větší vzdálenosti se polní lány více či méně plynule rozšiřují a zpravidla ztrácejí na své původní pravidelnosti. Ohraničeny přitom mohou být lesem zaujímajícím i nadále okrajové části katastru, vodním tokem nebo až hranicí katastrálního území. Mezi sebou jsou polní lány zpravidla odděleny mezemi a/nebo polními cestami.

Komunikace

foto: Okrouhlice s dostřednou plužinou

Tzv. okrouhlice s dostředně uspořádanou plužinou, rozdělenou do „klínových“ ploch systémem místních a polních komunikací směřujících do středu návsi.
Obec Šerchov, okres Chomutov, Mapa SK 1842: ČÚZK • fotogalerie

Dostředným směrem přirozeně směřují rovněž místní komunikace. Zprvu mohla být okrouhlá náves přístupná jen jednou cestou.

Zahrazení této cesty umožňovalo uzavřít celou vesnici z důvodů obranných, které často dokládá i umístění stodol tvořících pomyslnou hradbu kolem vsi. Ohrazení umožňovalo taktéž zamezení volného pohybu dobytka, neboť náves mohla ve starších dobách sloužit jako pastvina.

Sídelní rozvoj

Později dochází k zahušťování cestní sítě, přičemž právě podél komunikací nastává sídelní rozvoj. Domky a chalupami jsou v novověkém období zastavovány rovněž návesní prostory, ať již uprostřed nebo v přímé stavební návaznosti na usedlosti. Pravidelný okrouhlý tvar nemusí být proto na první pohled patrný, na rozdíl od starší situace s návsí volnou nebo zastavěnou jen několika významnými objekty. K těmto náležely stavby sakrální (kaplička, kostel, socha) nebo obecní (sýpka, později též škola).

Příklady vesnic s okrouhlou návsí

Typickým příkladem vrcholně středověkých vesnic okrouhlého půdorysu jsou vesnice Slatina nebo Lipnice,vyznačující se rozlehlou návsí ve druhém případě již zastavěnou.

Dalšími příklady okrouhlých vesnic jsou obce kolem Blatna (např. Bečov, Šerchov) nebo Výsluní (např. Kýšovice, Sobětice, Třebíška) na Chomutovsku. S ohledem na polohu uprostřed krušnohorských planin a tedy vyšší nadmořskou výškou nelze vyloučit ani poněkud pozdější založení. Oproti výše uvedené Slatině a Lipnici se vyznačují menší rozlohou návsi a bohužel rovněž zachováním. Z důvodu zániku řady staveb nebo zcelení plužiny nemusí být původní situace staveb a/nebo plužiny na první pohled patrná (viz. např. porovnání obce Třebíška s výše zobrazenou mapou stabilního katastru z roku 1842). Dokladem jsou zpravidla pozůstatky dostředně uspořádaných mezních pásů nebo vzrostlá zeleň vytvářející svým rozmístěním kruhový útvar.

Novověké okrouhlé vesnice

Kromě středověkých vesnic mohou mít okrouhlé půdorysy i novověké vesnice barokního založení (např. Byšičky, Nová Ves). Z důvodu odlišného stáří i geometricky přesného půdorysu jsou popisovány samostatně.

Autor textu a fotodokumentace k Návesní lánové vesnice © Martin Čerňanský