Dolní Povltaví – krajina, sídla a stavby, modelový příklad Úholičky

Druhá část přednášky věnované tématu venkovské krajiny, sídel a staveb v oblasti dolního Povltaví. S ohledem na pořádání workshopu Českou zemědělskou univerzitou Praha a Obecním úřadem v Úholičkách zvolena jako modelový příklad ves Úholičky, na které zjednodušeně popisován charakter krajiny, sídla a staveb včetně stručného historického vývoje.

Úholičky (modelový příklad)

Ortofotomapa oblasti dolního Povltaví s vyznačením polohy obce Úholičky použité jako modelový příklad. Níže dopravní a turistická mapa širší vztahů (mapy © ČÚZK, Atlas.cz, zdroj map: www.AMapy.cz, text© MaČe).

Mapy širších vztahů

Velmi staré sídelní území ležící severozápadně od Prahy. Prostředí je určováno tokem řeky Vltavy, jejíž okolí bylo brzy odlesněno a zemědělsky využíváno. Zalesněné plochy se dochovaly pouze kolem početných přítoků řeky, ostatní plochy jsou tvořeny mozaikou:

  • orné půdy
  • pastvin
  • zahrad / po obvodě intravilánu sídel

Kromě přírodních faktorů sehrála důležitou roli rovněž blízkost města Prahy, mající za následek kromě výletníků podstatné zintenzivnění a urychlení osídlovacího procesu v obci i jejím okolí.

Místní jména

Dle A. Profouse (Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Díl III., Praha: Československá akademie věd a umění, 1951) název vsi Úholičky znamená menší Úholice.

Prvotní název Gogolice přitom odvozen příponou -ice od osobního jména představitele rodu a odtud změnou g>h starý název Hoholice. Při disimilaci dvou h první zaniklo, vznikly tak Oholice po hláskových předložkách prodlužované na Ouholice. Později Úholice a stejně tak od roku 1923 Úholičky.

Mapa stabilního katastru a topografická mapa

Mapa stabilního katastru a katastrální mapa obce Úholičky společně s fotografiemi tabulek (mapy © ČÚZK, zdroj map: www.archivnimapy.cuzk.cz, fotografie a text© MaČefotogalerie).

Z místních jmen užívaných obyvateli a uvedených na mapách nebo tabulkách ulic či veřejných prostorů můžeme uvést např.:

  • Chlum / chlum původně označoval kopec, vrch či pahorek
  • Habří / od názvu stromu resp. lesa, často na vlhkých půdách, nivních či záplavových oblastech
  • Náves / odvozeno od slova na vsi, tj. v ústředním veřejném prostoru obce
  • U kapličky / podle kapličky stojící např. na rozcestí či jiném významném místě
  • Chaloupky / kolonie chalup často bez hospodářských staveb, obvykle na konci vesnice
  • Na ladech / nevyužívaný pozemek ležící ladem
  • V pěšinkách / nejspíše poloha mezi polními cestami nebo jiné

Historie obce Úholičky – stručný historický vývoj

Archeologickými nálezy doloženo osídlení oblasti již před naším letopočtem. Obec v dnešní poloze založena asi lidmi ze staré osady situované níže a ohrožované častými povodněmi. První písemná zmínka o nové obci pochází až z roku 1603 (Historický lexikon obcí České republiky, vydal ČSÚ, Praha 2006).

Historické mapy s vyznačením obce Úholičky ve vztahu k městu Praze, tehdy ještě vymezené barokním opevněním. Dole mapa stabilního katastru a mapa pozekového katastru (mapy © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, text © www.obec-uholicky.cz, kráceno).

Starší historie obce

Ve 14. století obec v majetku pražské kapituly sv. Víta. Roku 1420 zabavena církvi císařem Zikmundem a upsána Václavu z Valovic, část možná též v majetku pražského purkrabství. S ohledem na rok první písemné zmínky se tyto údaje, převzaté ze stránek obce Úholičky, vztahují nejspíše ke staré osadě uváděné ještě jako Hoholice.

Kolem roku 1600 ves nakrátko opět v majetku pražské kapituly. Po roce 1620 “pro vzpouru” zkonfiskovány, majitelem v té době již nejspíše V. Trmal z Toušic. Poté majetkem císařského místodržícího, knížete Karla z Lichtenštejna. Později v majetku pražského měšťana Martina Nováka, jehož dědicové roku 1860 velkostatek prodali.

Roku 1873 získává majetek hrabě Valdštejn, který vykoupil dva sousední statky a na jejich místě vystavěl zámek. Místo zahrad byl založen zámecký park. Později Valdštejnové hospodářská stavení i pole pronajímají A. Steinovi, zakládajícímu podnik na šlechtění řepného semene.

Mladší historie obce

Významný zlom v dějinách obce nastává na počátku 20. století. Roku 1901 kupuje zámek, velkostatek i polnostivelkopodnikatel a politik J. Wohanka. Jako první zavádí pěstování řepného semene ve velkém a zakládá rovněž šlechtitelské stanice, jednu přímo v obci. Později v této činnosti pokračují jeho synové, kupující pro čištění a uskladnění řepného semene bývalou továrnu v Roztokách.

Na počátku 20. století jsou v obci:

  • čtyři hostince včetně zájezdního sloužícího hlavně pražským výletníkům
  • tři obchody se smíšeným zbožím
  • řezník

Po II. světové válce nastává v důsledku kolektivizace a vzniku tzv. střediskových obcí úpadek. Po polovině 20. století výrazně klesá i počet místních obyvatel.

Pohlednice a historické fotografie obce Úholičky

Pohlednice a historické fotografie obce Úholičky včetně zámku (pohlednice © www.fotohistorie.cz, fotografie vlevo dole a text © www.obec-uholicky.cz, fotografie zámku upravená do černobílé verze © MaČe • fotogalerie).

Katastr obce Úholičky – stabilní katastr a výkaz ploch

Kromě úředních písemností dokládajících historický vývoj (nejen) obce Úholičky jsou důležitým zdrojem poznání rovněž historické katastry. Mezi těmito zaujímá zvlášť významné postavení stabilní katastr, jehož součástí jsou již podrobné katastrální mapy. Při reambulaci a dalších revizích katastru byly doplněny rovněž výměry pozemků podle kultur.

Historická mapy obce a legendy kultur, vpravo tabulka výměr umožňující srovnání let 1845 a 1948 (mapy a výkaz ploch © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz).

Pole, zahrady, pastviny

Role (pole) tvoří přibližně 3/4 katastrálního území obce Úholičky, 312 ha z celkových 413 ha. V průběhu více jak století mezi léty 1845-1948 zůstala jejich rozloha zachována a zemědělství bylo dominantním způsobem obživy. Poloha, rozloha a tvar polí obvykle vycházel ze členitosti terénu, bonity půdního fondu a sociální diferenciace obyvatel.

Ovocné zahrady jsou situované za stodolami větších usedlostí i za menšími chalupami. Kromě samozásobitelské funkce tvoře nedílné přírodní prostředí vesnice a tvoří přechod ze sídla do intenzivně obhospodařované krajiny. Během výše uvedeného staletí téměř dvojnásobné zvětšení rozlohy, mimo jiné i v souvislosti s novou výstavbou.

Pastviny se nacházejí uvnitř nebo v blízkosti zastavěného území a často zahrnují i meze. Od 2. poloviny 19. století dochází ke značnému poklesu v důsledku jejich rušení. Příčinu lze spatřovat v ustájení hospodářských zvířat i snížení početního stavu po válce

Zastavěné plochy a nádvoří, podstatnou měrou narůstající při stavebním rozvoji ve 2. polovině 19. století i meziválečné době.

Meze a cesty

Mezní pásy sloužily pro vyrovnání rozdílné terénní výšky mezi poli, případně jejich podélnému rozdělení. Při příčné orientaci mohly do určité míry zabraňovat splavování půdy. Dříve byly často užívány i pro pastvu, dnes tvoří důležité interakční prvky v rámci ekologické sítě.

Nezpevněné cesty místního charakteru propojovaly sídla mezi sebou i s dálkovými trasami. Kromě těchto důležité rovněž cesty k vodním mlýnům, polní cesty zajišťující snadnou dostupnost obdělávaných pozemků i cesty do hospodářských dvorů jednotlivých usedlostí z veřejného prostoru. Polní cesty v současné době důležité zejména pro prostupnost krajiny.

Zpevněné komunikace vznikly z nezpevněných cest a jsou určeny pro větší dopravní zatížení. Dříve byly zpevňovány nestmeleným kamenným násypem (štět a štěrk), později kamenivem s výplní (makadam). V souvislosti s rozvojem automobilové dopravy válcované vozovky s příkopy pro odvod vody z nepropustného povrchu.

Pole, meze a cesty

Výřez mapy stabilního katastru a této odpovídající fotografie polností s mezemi a cestami různé funkce i povrchu (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, fotografie © MaČe • fotogalerie).

Terénní úpravy a drobné objekty v obci Úholičky – vodní toky a plochy, drobné sakrální nebo pamětní stavby

Kromě terénních úprav souvisejících s obhospodařováním polností i budováním komunikací na katastru obce byly upravovány také vodní plochy a toky. Za pozitivní lze považovat snížení povodňových škod, za negativní provedení spočívající v napřímení nebo zkanalizování vodních toků, zavezení rybníků apod. Oproti starší situaci mohly zaniknout též některé drobné objekty, a to zejména ve volné krajině.

Příklady vodních toků a ploch včetně zaniklých na příkladu obce Úholičky a jejich srovnání s mapou stabilního katastru (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, fotografie © MaČefotogalerie).

Vodní toky a plochy

Napřímený vodní tok – v západní části obce byl dnešní Podmoráňský potok napřímen a břehy zpevněny opěrnými zdmi, za areálem zámku byl potok zakomponován do zámeckého parku se vzrostlými stromy

Rybník – vodní plocha uprostřed návesního prostoru byla z důvodu průjezdné komunikace zcela zrušena a prostor zpevněn asfaltem a zámkovou dlažbou, zhoršila se tím kvalita veřejného prostranství i mikroklima (zvlhčování okolního vzduchu)

Vodní tok v přirozeném korytu – potok ve východní části obce i nadále protéká zahradami v přírodě blízké podobě břehů, avšak byl v souvislosti s novou zástavbou při komunikaci rovněž napřímen.

Drobné objekty

Sochy – plastiky světců na podstavcích, zde socha Sv. Floriána považovaného za patrona hasičů (sud s vodou hasící hořící dům) aj.

Kříže – původně dřevěné kříže nahrazují kříže kamenné a později litinové povětšinou na podstavcích, situovány v intravilánu i extravilánu obcí

Pomníky obětem války – drobné objekty architektonicky pojednané v dobové formě, situovány především na návsi a opatřeny deskami se jména padlých v I. světové válce, často doplněna o padlé z II. světové války

Z dalších drobných objektů nacházejících se v jiných obcích lze jmenovat:

Kapličky – sakrální objekty stojící v zastavěném území obce nebo volně v krajině, často v místě křížení cest a obklopeny vzrostlými stromy

Drobné objekty v obci Úholičky

Příklady drobných objektů sloužící sakrální nebo pamětní (memoriální) funkci a jejich zobrazení na mapě stabilního katastru obce Úholičky (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, fotografie © MaČefotogalerie).

Zemědělské usedlosti a domky v obci Úholičky – stavby a zahrady, rozvoj zástavby obce

Jádro obce tvoří zděné zemědělské usedlosti charakterizované nejvýhodnější polohou z hlediska dostupnosti obhospodařovaných pozemků. Těmto usedlosti zároveň náleží nejobjemnější hospodářské stavby a zahrady největší rozlohy. Kromě usedlostí v obci rovněž vývojově mladší domkářská zástavba, situované v prostoru návsi a zejména při jižním okraji obce.

Velké zemědělské usedlosti stojící přímo při veřejném prostranství nebo dále z důvodu svažitosti terénu a snadné dostupnosti obdělávaných polností (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, fotografie © MaČefotogalerie).

Zemědělské usedlosti

Charakteristika zástavby – vlivem brzkého odlesnění (získání půdy pro obhospodařování, použití dřeva na stavby i otop) došlo již ve starších dobách k rozvoji zděné zástavby. V některých oblastech nedaleko Prahy zcela převládla zděná zástavba již v období středověku, jinde nejpozději před polovinou 19. století, jak ostatně zachycují také mapy stabilního katastru. Jako nehořlavého stavebního materiálu přitom převažuje použití kamene (opuka, pískovec atd.) a později též pálené krytiny.

Domy – starší domy byly situovány štítem do prostoru návsi, u mladších staveb nachází uplatnění též okapová orientace. Jako jinde v severozápadních Čechách zde převažují patrové domy.

Hospodářské stavby – jsou situovány kolem hospodářského dvora, v mladších dobách víceméně pravidelného půdorysu. Dvůr je uzavírán stodolou, někdy situovanou až v zahradě obdobně jako v případě starších dřevěných stodol (riziko požáru). V ovocnářských regionech v zahradách rovněž sušárny ovoce, charakterizované opět vyšším rizikem požáru.

Drobné objekty situované v návesním prostranství nebo pod svahem v jižní části obce Úholičky (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, fotografie © MaČefotogalerie).

Domky a chalupy

Umístění uprostřed návsi – jako důsledek dříve započaté sociální diferenciace obyvatel byly budovány obydlí chalupníků a domkářů, jejichž nevelké stavby zaujímaly často prostor původně volné návsi. Na návsích do 17. století, většinou však až do 18. či 19. století, nestály žádné stavby vyjma staveb obecních. Obecní stavby nevyžadovaly s ohledem na svoji funkci přímou vazbu na obhospodařované pozemky a naopak bylo výhodné jejich umístění v ústředním veřejném prostoru obce. Z obecních staveb lze jmenovat například pastoušku, sýpku apod.

Umístění na okraji vesnice – kromě návsi byly skupiny domkářských stavební situovány zpravidla na okraji historického jádra obci, při komunikaci. Zde byly štítově či okapově orientovány zpravidla zápražím k jihu. Domky či chalupy se vyznačující jednoduchými formami, absencí hospodářských staveb a menšími zahradami.

Rámcový nástin stavebního rozvoje obce Úholičky vycházející z obecného historického vývoje vesnických sídel. Oranžově zachyceno nejstarší jádro s usedlostmi včetně pozdější přestaveb, modře domkářská zástavba na návsi a po jižní straně, žlutě výstavba ve svahu po II. světové válce a růžově současné novostavby (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, grafická úprava © MaČefotogalerie).

Stavební rozvoj

Historické jádro obce – velké zemědělské usedlosti soustředěné po obvodě návesního prostoru, na místě dvou vystavěn areál zámku. Pomyslnou osu tvoří protékající vodní tok, při kterém jsou rozlehlé zahrady nebo dnes zámecký park. Jedná se o urbanisticky a architektonicky nejhodnotnější část obce, nejvíce ohroženou přestavbami nebo naopak nevyužíváním staveb a to zejména hospodářských. Důvodem je často nákladnost oprav, neboť se zpravidla jedná o velké stavební objemy. Významné ohrožení ovšem může představovat i nadbytek finančním prostředků, při které dochází k potřebné adaptaci hospodářských staveb na novou funkci bez zachování jejich architektonických forem a historicky věrohodného výrazu.

Jižní část obce a náves – drobné domky bez hospodářských staveb, z důvodu sociálního postavení domkářů i velikosti volného prostoru. K rozvoji domkářské zástavby zde obdobně jako jinde došlo na obecním majetku, tj. ve veřejném prostoru návsi a na místě nejspíše též obecního lesa. Přestože domkářská zástavba představuje vývojově mladší část vesnice, je nedílnou urbanistickou i stavební součástí historického jádra i jeho okraje. S ohledem na menší stavební objemy dochází k častějším přestavbám i výstavbě nových objektů nevhodných forem na úkor starší zástavby, případě jsou malé domky a chalupy upuštěny jako prostorově i jinak nevyhovující současným nároků.

Lokalita Habří a další plochy – zastavěny novodobou zástavbou netradičních forem. K zástavbě došlo na místě lesa v mírně svažitém terénu podle komunikace, dále také při komunikaci ve východní části obce. Později se stavební rozvoj soustředil na vyšší polohy i protilehlý svah.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Dolní Povltaví – Úholičky (modelový příklad) © Martin Čerňanský

Přejít nahoru