Skanzen Strážnice – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, jak zní oficiální název zdejšího skanzenu, se rozprostírá podél severozápadní okraje města Strážnice. Od města jej dnes odděluje Baťův kanál (v původním korytě Morávka), protékající rovinatým terénem Dolnomoravského úvalu.

mapa: Strážnice

Mapa stabilního katastru z roku 1827, zachycující dosud nezastavěné území severozápadně od náměstí ve Strážnici. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy Strážnice, okres Hodonín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie

Historie skanzenu

Přestože první úvahy o vybudování národopisného muzea v přírodě na jihovýchodní Moravě spadají již do počátku 20. století, vlastní příprava a následná výstavba skanzenu byla zahájena až roku 1973.

V roce 1981 byly zpřístupněny první areály, v nichž je vystavěno několik desítek dřevěných i zděných staveb a výstavba dalších pokračuje. Vedle samotných staveb bylo u areálů reprezentujících osídlení v horském terénu nezbytné provádět i objemově náročné zemní práce a výsadbu nové zeleně.

Zámek a Národní ústav lidové kultury

Od samého počátku je skanzen budován jak součást Ústavu lidového umění ve Strážnici, dnes Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) sídlícího ve zdejším zámku nedaleko pivovaru. Jednotlivé expozice tvoří sbírkové předměty pocházejí z fondů NÚLK.

Panský pivovar

Jako hlavní vstup a provozní zázemí skanzenu ve Strážnici slouží bývalý panský pivovar, pocházející již z roku 1612 a později barokně přestavěný. Pivovar je prohlášený za Národní kulturní památku.

Areály skanzenu ve Strážnici

foto: Skanzen ve Strážnici

Fotomapa strážnického skanzenu zachycující nově vystavěné objekty. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy Strážnice, okres Hodonín, Ortofotomapa © Seznam.cz • fotogalerie

V současné době je skanzen ve Strážnici tvořen několika samostatnými areály, reprezentujícími jednotlivé oblasti jihovýchodní Moravy nebo charakteristické typy staveb.

Návštěvníci se tak mohou seznámit s původními stavbami z oblasti Bílých Karpat, jež zastupují moravské Kopanice, stavbami luhačovického Zálesí i typickou zástavbou slováckého Horňácka a Dolňácka. Součástí skanzenu je rovněž areál technických staveb na vodní pohon, vinohradnických staveb a areál lučního hospodářství.

Expozice a kulturní akce

Vedle prezentace řady zánikem ohrožených staveb je hlavním cílem skanzenu ve Strážnici také ukázka způsobu života a bydlení v úrodném a nížinném Pomoraví i horských oblastech Slovácka.

Bydlení, hospodaření a řemeslo na Slovácku

Jednotlivé expozice v exteriéru i interiéru staveb zachycují obraz slovácké vesnice na přelomu 19. a 20. století. Zároveň dokládají hospodaření rolníků založené na pěstování vinné révy – vinné sklepy a lisovny, vinohrad i rozvoji řemeslné výroby – kovárna a tkalcovská dílna.

Kulturní akce ve strážnickém skanzenu

Mezi nejznámější pravidelně pořádané programy a kulturní akce strážnického skanzenu náleží Abeceda řemesel (např. pletení košíků), Podzim na dědině (např. lisování ovoce, mletí obilí nebo šlapání zelí) a Radujme se, veselme se (tradiční Vánoce s koledami, sv. Mikulášem a čerty).

Strážnické slavnosti – Mezinárodní folkórní festival

foto: Strážnické slavnosti

Oblíbenou součástí Strážnických slavností je průvod městem, představující kroje jednotlivých regionů ČR i zahraničí.
Strážnice, okres Hodonín, Foto © MaČe • fotogalerie

Snad nejproslulejší akcí je Mezinárodní folklórní festival – Strážnické slavnosti, konaný po celém městě včetně areálu skanzenu a zámeckého parku.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Skanzen Strážnice a Strážnické slavnosti © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Oficiální informace skanzenu ve Strážnici včetně přehledu aktuálních kulturních akcí na rok 2009 naleznete na stránkách Národního ústavu lidové kultury, z nichž byly čerpány některé časové a místopisné údaje.