Poškození horní části podstávky – trhliny, odštípnutí a chybějící prvky

Kromě patek dřevěných sloupů poškozených vlhkostí mohou být podstávky poškozeny rovněž v horní části, tj. v místě spojení jednotlivých prvků do podpěrného rámu. Nejčastěji se přitom jedná o trhliny nebo chybějící prvky, případně zatékání v místě rohových pásků. Na rozdíl od starších typů podstávek s pásky je riziko zatékání u mladších typů s rohovými prkny nebo rozpěrnými klínky podstatně menší.

Poškození horní části podstávek představují nejčastěji trhliny a chybějící prvky, často v místě tesařských spojů (foto: MaČe • fotogalerie).

Staticky významné trhliny

Statická poškození podstávky domu mohou zapříčinit již samotné podélné sesýchací trhliny v jednotlivých prvcích, ať již se jedná o sloupky, pásky nebo ližiny. Za zvláště rizikové lze přitom považovat místa tesařských spojů, ve kterých je profil zpravidla oslaben vlastním tvarováním spoje i použitými spojovacími prostředky.

V některých případech jsou dřevěné konstrukční prvky podstávky trhlinami téměř rozdvojeny. To může mít za následek statické problémy z hlediska pevnosti jednotlivých prvků i následné únostnosti podstávky domu. V případě nefunkční podstávky lze předpokládat deformaci stěny v přízemí stavby.

Za rizikovější lze z hlediska pozdějšího šíření trhlin vlivem svislého zatížení přitom považovat trhliny u prvků namáhaných tlakem rovnoběžně s vlákny, tedy ve směru trhlin. Oproti tomu tlak kolmo na vlákna působí v případě vodorovných trámů stěn podepřených po celé délce proti možnému rozšíření trhlin od svislého zatížení.

Odštípnutí prvku

Ke zvětšení šířky výsušné trhliny nebo vzniku nové trhliny mohlo v některých případech přispět rovněž vtloukání dřevěných hřebů, používaných na zajištění starších plátových spojů.

Na rozdíl oproti mladších kolíků vyznačujících se shodným profilem po celé délce a zatloukaných do předem vyvrtaných otvorů obdobného průřezu mají dřevěné hřeby kónický tvar a jsou opatřeny hranami. Při zatloukání se hrany zařezávají do spojovaných prvků a pevně zajišťují tesařský spoj. Na druhou stranu však mohou být příčinou výše uvedeného poškození a v ojedinělých případech způsobit též odštípnutí dřevěného prvku, resp. jeho menší části.

Chybějící prvky

Častým problémem (nejen) rámových konstrukcí podstávky domu jsou chybějící hřeby nebo kolíky. V důsledku tohoto dochází k uvolnění tesařských spojů a v některých případech celých konstrukčních prvků, např. šikmých pásků.

Chybějící šikmé pásky sloužící ke ztužení podpěrného rámu znamenají zvýšení ohybových momentů uprostřed ližiny i rizika vybočení sloupků vlivem větší vzpěrné délky. Kromě tohoto se spojení sloupků s ližinou stává netuhým a podstávkový rám domu není schopen přenášet případné vodorovné síly.

Z dalších často chybějících dřevěných prvků, třebaže nikoliv primárně konstrukční funkce, je nutno zmínit především rohová prkna vyplňující prostor mezi sloupky, ližinou a delšími pásky. U starších typů podstávek s pásky má absence rohových prken za následek podstatné zvýšení rizika zatékání. U mladších podstávek s prkny nebo rozpěrkami problém se zatékáním v důsledku odlišného konstrukčního řešení zpravidla odpadá.

Příklady podstávek patrových domů a jejich poškození trhlinami nebo zatékáním do tesařských spojů (foto: MaČe • fotogalerie).

Zatékání do trhlin

Kromě statických závad může být vážnými problémem trhlin i riziko zatékání. K tomuto dochází zejména v případě trhlin větších rozměrů (šířky a hloubky), často v kombinaci s působením větru podílejícím se na transportu dešťové vody. Kromě tohoto směřují sesýchací trhliny k jádru dřeva, takže se vlhkost často dostává přímo do středu tlačeného nebo ohýbaného průřezu.

V řadě případů však nemusí všechny větší trhliny nutně vést k výměně celého trámu. Často postačuje jejich utěsnění dřevěnými lamelami („třískami“) odpovídající velikosti.

Zatékání do spojů

Výrazné riziko u podstávek lícujících se stěnou patra domu představují chybějící rohová prkna. V důsledku tohoto dochází k odkrytí staršího plátovaného nebo mladšího čepovaného tesařského spoje mezi sloupkem a šikmými pásky.

Starší konstrukční typy podstávek roubených domů, charakterizované pásky s rohovými prkny nebo tvarováním pásku. V obou případech je snahou snížit riziko zatékání do spar mezi sloupkem a pásky (foto: MaČe • fotogalerie).

Vlivem rozvidleného tvaru je přitom tento konstrukční detail, charakteristický zejména pro starší typy podstávek domu, zvláště náchylný na možné zatékání dešťové vody nebo tajícího sněhu. To přirozeně urychluje degradaci dřeva včetně rizika napadení biologickými škůdci.

Z uvedeného důvodu byla trojúhelníková pole podstávkového rámu zpravidla vyplněna krycími rohovými prkny a méně častěji samotným tvarováním krátkého pásku. Rohová prkna přitom sloužila právě pro zakrytí tesařského spoje (přesněji styčné vodorovné spáry) a zamezení zatékání.

Výjimkou mohou být podstávky zčásti kryté přesahem střechy, u kterých nebylo rohových prken tolik potřeba. Příkladem mohou být některé domy s podsíní.

Příklady mladších typů podstávek s rohovými prkny nebo rozpěrkami, bez většího rizika zatékání oproti podstávkám s dlouhými pásky (foto: MaČe • fotogalerie).

Pásky

V případě šikmých pásků jsou za starší obecně považovány pásky delšího rozměru, vytvářející společně s ližinou arkádový (obloukový) tvar podstávkového rámu staršího roubeného domu. Na tomto se přirozeně podílí též tvarování i profilace pásků a ližiny, plnicí dekorativní funkci. Konstrukční funkce pásků ztužujících ve směru podélném podstávkový rám je však nezastupitelná. Kromě tohoto pásky zkracují volnou, tj. nepodepřenou střední část ližiny.

Mladší typy podstávek mají šikmé pásky zpravidla kratší a výsledný tvar podstávkového rámu má již převážně architrávový (přímý) tvar. Pásky a ližiny opatřené náročnou profilací plní nadále konstrukční funkci.

V důsledku kratšího rozměru pásků je nepodepřená střední část ližiny delší, více namáhaná uprostřed rozpětí na ohyb. Její průřez však zde již nebývá oslaben tvarováním do arkádového oblouku, jaké známe u starších typů podstávek s pásky. Zkrácením pásků je prodlužována rovněž vzpěrná délka sloupů, třebaže riziko vybočení není při běžných průřezech a zatížení nikterak velké.

Prkna a klínky

Mladší typy podstávek domů opouštějí použití šikmých pásků pro ztužení rámu a namísto těchto užívají rohových prken nebo rozpěrných klínků, ne nepodobných krátkým konzolkám. Třebaže se z hlediska vnějšího výrazu můžeme setkat s tvary přímými i obloukovitými, vlastní konstrukční řešení bezpečně prozrazuje mladší původ.

Rohová prkna i rozpěrné klínky zůstávají opatřeny náročnou profilací plnící dekorativní funkci. Oproti tomuto konstrukční funkce ustupují do pozadí, třebaže z hlediska zajištění netuhého spoje mohou mít svůj význam.

Obednění podstávky

Možná rizika zatékání do tesařských spojů nebo spár mezi dřevěnými prvky jsou snižována rovněž obedněním podstávky. Kromě bednění tvořeného svisle nebo vodorovně kladenými prkny prostými výzdoby byla užívána rovněž prkna opatřená kvádrováním či náročnější výzdobou čerpající inspiraci převážně ze slohové architektury.

Mladší typy podstávek již charakterizují namísto delší pásků pásky kratší nebo rozpěrné klínky (foto: MaČe • fotogalerie).

Spáry mezi prvky

Vlivem změn probíhajících v základové spáře, a projevujících se často poruchami nebo poškozením podezdívek, může též docházet k deformaci rámové konstrukce domové podstávky.

V důsledku ponejvíce mírných posunů nebo natočení dochází k rozevírání styčných spár mezi jednotlivými prvky podstávky. Zvláště náchylné je přitom připevnění rohového prkna nebo rozpěrného klínku ke sloupku a ližině nebo pod touto se již nacházející rozpěře.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Poškození horní části podstávky domu © Martin Čerňanský