Poškození střešní krytiny

Bez ohledu na typ střešní krytiny použité na podstávkový dům nebo jinou stavbu je přičinou řady poškození působení klimatických jevů včetně znečištění vzduší. V rámci těchto je střešní krytina vystavena působení vlhkosti, povětrnosti i rozdílům teplot.

Hniloba, mech a lišejníky, koroze spojů

Roubená stavba krytá sedlovou střechou opatřenou vláknocementovými šablonami pokrytými zprvu jen ve sparách mechem (foto: MaČe • fotogalerie).

Poškození šindelů

Pro šindelovou krytinu vyrobenou ze dřeva představuje kromě požáru riziko zvláště srážková voda či tající sníh, zejména pokud nedojde k rychlému odvedení a vysychání.

Kromě hniloby dřeva dochází vlivem koroze hřebíků rovněž k uvolnění jednotlivých kusů šindelů. Poškození krytiny spojené se zatékáním mohlo kromě výměny vést až k odstranění celé stříšky kryjící vstup do domu.

Poškození střešní krytiny v důsledku působení klimatických vlivů. U dřevěných šindelů způsobují hnilobu, u náhradní plechové krytiny korozi (foto: MaČe • fotogalerie).

Poškození břidlice

V případě krytiny z břidlice je zejména na střešních rovinách odvrácených od slunce poměrně časté biologické napadení. Projevuje se zpravidla mechem nebo lišejníky (zprvu ve sparách), stejně jako v případě obkladu z břidlice. Obdobná jsou rovněž další poškození, vztahující se rovněž ke spojovacím prostředkům. Totéž platí pro krytinu a obklad z vláknocementových šablon.

Poškození plechu

Základní problém plechové krytiny představuje kromě nepůvodního materiálu degradace ochranného nátěru projevující se oprýskáním a koroze plechu.

U střech nad podkrovím způsobuje značné problémy rovněž nedostatečná difúze vodní páry, která v důsledku neprodyšnosti (s vyjímkou klempířských spojů) zpravidla kondenzuje na spodní straně plechových dílců.

Degradace, rozrušování povrchu a mechanické porušení

Kromě působení vlhkosti, povětrnosti a tepelných rozdílů v důsledku klimatických jevů dochází k poškození střešní krytiny rovněž z jiných důvodů. Příkladem může být rozrušení povrchu nebo mechanické porušení jednotlivých tašek.

Patrové domy kryté pálenou střešní krytinou, uvolněnou zejména v okapní části střešní roviny a podélného vikýře sloužícímu větrání půdního prostoru (Foto: MaČe • fotogalerie).

Degradace krytiny

Oproti starším střešním krytinám, které lze charakterizovat jako lehlé, spalné, nasákavé a měkké (došky, šindel), se pálená krytina vyznačuje odlišnými vlastnostmi. Je krytinou těžkou, nespalnou, tvrdou a zejmena trvanlivější, mimo jiné rovněž v důsledku menší nasákavosti. U řady domů s dochovanou nebo odstraněnou podstávkou přestavují pálené střešní tašky náhradní krytinu.

Navzdory větší trvanlivosti je pálená keramická krytina rovněž náchylná k poškození způsobeném vnějším prostředím. Kromě výrobní kvality jednotlivých pálených tašek mohou být degradační procesy urychleny i orientací střešní roviny. Jedná se zejména o roviny orientované na návětrnou, neprosluněnou a/nebo zastíněnou stranu. Časté jsou v tomto případě mechy a lišejníky, obdobně jako v případě jiných krytin.

Degradace a poškození pálené střešní krytiny v důsledku biologického napadení nebo rozrušení povrchu (Foto: MaČe • fotogalerie).

Rozrušení tašek

Navzdory větší trvanlivosti se páleným taškám nevyhýbá ani rozrušení povrchu, které může způsobit např. voda dlouhodobě stékající či kapající ze střechy umístěné výše.

Platí to zejména pro krytinu položenou na nejrůznějších přízemních přístavcích v kombinaci s její nízkou výrobní kvalitou. Obdobnému poškození je vystavena rovněž krytina položená na patrové římse nebo koruně přizdívky starší stěny, půdorysně přesahujících přes půdorys patra i střechy podstávkového domu.

Ulomení nebo rozlomení

Oproti slámě či dřevu je keramický střep velmi křehký a z tohoto důvodu jsou pálené střešní tašky náchylné na ulomení rohu nebo rozlomení. K tomuto dochází zpravidla při nadměrném zatížení nebo dopadem cizího tělesa (člověk, pád stromu).

Nejsnáze ulamován je zejména volný převislý okraj tvořící okap, případně též výstupek (nos) za který taška drží na střešní lati. V důsledku odlomených nosů nebo zlomených latí dochází k uvolnění tašek a následnému sesuvu do okapního žlabu, případně pádaní ze střechy.

Chybějící střešní tašky

S ohledem na riziko zatékání do krovu jsou chybějící tašky mnohem větším problémem, než jejich samotná degradace a stáří. Závažné je rovněž uvolnění hřebenáčů, pokud nebylo jejich maltové lože správně provedeno.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Poškození pálené střešní krytiny © Martin Čerňanský