Doba předrománská – Velkomoravská říše a feudální řád

Předrománským obdobím označujeme 9. až 11. století našich dějin v raném středověku. Přibližně v době zakládání Velkomoravské říše (1/3 9. stol.) zaniká rodový řád a v důsledku tohoto později mizí i společné vlastnictví půdy.

Předrománské období a feudální řád

foto: Rekonstrukce staveb

Rekonstrukce slovanského srubu v archeologickém skanzenu

Rekonstrukce podoby slovanského srubu v archeologickém skanzenu, asi 9. století našeho letopočtu (vpravo).
Březno, okres Louny, Foto © MaČe • fotogalerie

Konec 10. století našeho letopočtu je počátkem složitého procesu proměn majetkových a mocenských poměrů, které se ve své závěrečné fázi ustálily do podoby feudálního řádu.

Feudál a poddaní

Největší část půdy je ve vlastnictví feudála (tzv. dominikál) a pracují na ní nevolníci. Zbývající část je pronajímána poddanými (tzv. rustikál).

Předrománské osídlení a zemědělství

Většina našeho území je stále pokryta hustými lesy a obhospodařované plochy (pole) jsou soustředěny převážně v nížinných a úrodných polohách podél vodních toků. Vlivem pokračujících nájezdů, zejména v oblasti jižní Moravy, jsou osídlovány i lépe chráněné polohy.

Strukturu osídlení našeho území kolem roku 1000 po Kristu tvoří slovanská hradiště, knížecí dvorce a vsi. Hustěji osídlené a více odlesněné jsou přitom lokality kolem hradišť, zatímco dvorce a vsi se vyznačují malým počtem staveb uprostřed lesů. Hlavním způsobem obživy zůstává zemědělství, přičemž i při malých změnách klimatických podmínek hrozí neúroda a hladomor.

Archeologické výzkumy staveb

Mezi objekty zcela převažují dřevěné stavby určené pro potřeby obývání, které se přirozeně nedochovaly. Jejich předpokládané provedení proto vychází především z archeologických výzkumů, na jejichž základě jsou zpravidla v archeologických skanzenech rekonstruovány do hmotné podoby.

Samotné objekty, ačkoliv existující v době nazývané předrománskou, předrománské přirozeně nejsou. Toto označení se vztahuje výhradně na stavby slohové architektury.

Užití trvanlivějšího kamene na obývané stavby je omezeno pouze na nejvyšší společenské vrstvy. U těchto je zároveň doloženo minimálně na spodních částech (půdorysy odkryté při archeologických výzkumech). Četnější je naopak užití kamene na sakrální stavby budované v období šířícího se křesťanství korespondujícího právě s dobou předrománskou.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Předrománské období © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Dějiny zemí Koruny české I. © Vratislav Vaníček, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Ivan Rada

Přejít nahoru