Křesťanství a architektura – předrománské kostely, rotundy a kláštery

Období kolem přelomu 1. tisíciletí n.l. je na našem území charakterizováno formováním přemyslovského státu a předrománskou architekturou. Z tohoto období pocházejí i naše nejstarší dochované stavby, zastoupené kostely, rotundami a kláštery.

Předrománské sakrální stavby

foto: Hradiště a knížecí sídlo

Naše nejstarší dochovaná stavba - rotunda sv. Petra a Pavla

Naše nejstarší stavba dochovaná v architektonické formě – rotunda sv. Petra a Pavla vystavěná kolem roku 900. Románská věž přistavěna později.
Budeč, okres Kladno, Foto © MaČefotogalerie

Oproti stavbám pro bydlení je pro stavby sakrálního využití příznačné použití trvanlivějšího materiálu – kamene. Budování nových sakrálních staveb na území Přemyslovců, Slavníkovců i dalších slovanských kmenů (Pšované, Vršovci, Zlíčané) přitom úzce souvisí s posílením knížecí moci i rozšířením křesťanství do střední Evropy.

Přestože se jedná o mimořádné stavby na prahu naší státnosti i samém vrcholu tehdejší kulturní i mocenské hierarchie vedené knížaty, zůstaly často nejlépe dochovány právě ve venkovském prostředí nebo stranou hlavních městských prostorů. Důvodem bylo nové nebo postupné vytvoření správních i sídelních center v jiných lokalitách, ve kterých tehdejší nevelké předrománské stavby ustoupily novým církevním stavbám sloužícím většímu shromáždění věřících.

Kostely a rotundy

Nejstarší křesťanské svatyně jsou doloženy na opevněných hradištích, odkud se šířila knížecí moc i křesťanství. S ohledem na jejich dominantní polohu i architektonické a konstrukční provedení se pro ně vžilo označení kostel, odvozeného od latinského castellum a znamenající původně celé hradiště nebo hrad. Nejčastěji se jedná o kostely vyznačující se podélným obdélníkovým půdorysem – lodí. Početné ovšem jsou i stavby centrálního kruhového půdorysu, pro které je užíváno názvu rotundy.

Kromě hradišť se menší svatyně staly i součástí knížecích dvorců, tvořících rovněž jádra pozdějších vsí či městeček nebo ležících v jejich blízkosti. S tímto souvisí dodnes dochované názvy hradec, kostelec či týnec,dříve používané pro dvorce a později přenesené na sídelní celky.

Kláštery

K 10. století našeho letopočtu lze v souvislosti s rozšířením křesťanství vztáhnout i zakládání prvních klášterů na našem území. Očekávaný konec světa 1000 let po narození Krista je ostatně dobou založení řady klášterů po celé Evropě.

Navzdory použití trvanlivějšího materiálu zůstaly nejstarší kláštery (ostrovský, sázavský) zachovány pouze v podobě archeologických nálezů spodních částí staveb. Stejně jako v pozdějším období se již mohlo jednat o poměrně uzavřený soubor staveb, jako ostatně dokládá i odvození názvu z latinského claustrum, tj. uzavřené místo, též klauzura.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Doba křesťanství a formování státu © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Dějiny zemí Koruny české I. © Vratislav Vaníček, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Ivan Rada

Přejít nahoru