Balustráda je zábradlí ze sloupků nebo kuželek z kamene, cihel i dřeva

Zábradlí složené ze sloupků či kuželek (balustrů) (lit. 016: V. Frolec, str. 15).

(z francouzštiny balustrade, tj. brlení, hrazení, zábradlí, též parapet či vojensky předprseň; ochranná zeď)

Kamenná balustráda

Zábradlí provedené z kamenicky opracovaných prvků – profilovaných kuželek, vynášejících zpravidla deskové madlo provedené z téhož materiálu. Kamenná balustráda se používá jako zábradlí nástupního schodiště zámeckých budov nebo jako ohrazení soch nebo sousoší. V obou případech se může jednat o půdorysně složité tvary, odrážející vliv dynamického barokního tvarosloví (MaČe).

Cihelná balustráda

Zábradlí balkónu, pavlače, lodžie nebo schodiště, tvořené jednotlivými svislými pilířky zděné konstrukce a vynášejícími madlo nejrůznějšího provedení. V závislosti na velikosti mezer mezi sloupky se vyznačuje více či méně masivním výrazem. Pilířky mohou být jednoduchého tvaru a profilu (sloupky) nebo náročně profilované ve formě kuželek (tzv. balustry) (MaČe).

Dřevěná balustráda

Sloupky zábradlí jsou vyřezávané nebo soustružené ze dřeva, přičemž mají charakteristický kuželkový tvar ponejvíce se zúženým horním hrdlem. Jako trojrozměrné prvky se uplatnily především ve slohové architektuře, v prostředí venkova zejména pak na zámeckých stavbách. U objektů lidové architektury jsou často nahrazeny jednoduchým prkny vyřezávanými do téhož tvaru a představující méně náročné dvojrozměrné provedení balustrády (MaČe).

Koncept rozšiřujícího textu: Rozdělení podle materiálu (kamenná balustráda, cihelná balustráda, dřevěná balustráda), podle konstrukce (sloupek proveden z jednoho kusu – opracovaný kámen nebo vyřezávané či soustružené dřevo, nebo vyzděný z několika kusů – cihly), balustráda rovněž jako výzdoba na parapetech, viz též souvislost s dalšími významy ve francouzštině doplnit.

Literatura a odkazy:

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.