Dřevěné zárubně dveří a nadpraží, 2 typy dveřních zárubní – trámkové a obložkové zárubně s fošnami a prkny

Dřevěné zárubně dveří a nadpraží, 2 typy dveřních zárubní – trámkové a obložkové zárubně s fošnami a prkny

Dveřní zárubní rozumíme rám stavebního otvoru, určeného pro osazení dveřní výplně – vstupních nebo interiérových dveří. Dveřní zárubně přitom slouží k připevnění dveřního křídla nebo křídel, a to nejčastěji pomocí točnice nebo stavebního kování. Zárubně historických staveb jsou výhradně dřevěné, masivního tesařského a později tenkostěnného truhlářského provedení.

Terminologie

Svislé prvky zárubně dveří nazýváme též veřeje, případně stojky. Vodorovnými prvky jsou práh a nadpraží. Hovorově se pro zárubeň používá též výrazu futro nebo futra, z německého das Futter znamenajícího totéž, tj. zárubeň či obrubeň. Obdobně der Türrahmen, kde Tür jsou dveře a ve zbývající části již poznáme rám (shodně anglické doorframe mj.).

Trámkové zárubně dveří

Zárubni zprvu předcházely pouze svislé konstrukční prvky, opatřené (i později) drážkou pro zasunutí zúženého zhlaví stěnových trámů. Nadpraží i práh tvořily trámy probíhající z příslušné vrstvy roubené stěny. Důvodem pro provádění průběžného prahového a nadpražního trámu bylo především zajištění tuhosti otvoru, výrazně oslabujícího plochu stěny. Ze stejného důvodu byly dveřní otvory menší výšky než v současnosti. Podchodná výšky byla zvyšována především ve střední části otvoru.

Ke staršímu provedení zárubní náleží trámkové zárubně, opatřené v nadpraží trámkem zhruba odpovídajícím průchozí šířce otvoru zvětšené o sloupky nebo jejich část nezbytnou pro uložení nadpražního prvku. Obdobně jako u trámů roubení se trámky starších zárubní vyznačovaly velkými příčnými průřezy, tesařskými opracováním i tesařskými spoji.

Zárubně otvorů a nadpraží dveří
Trámkové dveřní zárubně a nadpraží půlkruhového nebo sedlového tvaru s různým způsobem rozepření stojek. Foto: MaČe, NPÚ

Náročně řemeslně zpracovány byly trámkové zárubně dveřních otvorů, zejména významných staveb. Archaické formy nalezneme zejména u kostelů, ale i domů v oblasti Těšínska, Frýdecka, Valašska nebo jinde. (Samostatnou zmínku si zaslouží dnes již zaniklý a v replice nedávno obnovený Kostel Božího Těla v Gutech, ze kterého pocházejí i fotografie vlevo pořízené roku 2014).

Tesařská výzdoba a nátěr

Výzdoba se soustředila především na nadpraží, opatřeného profilem různého tvaru zpravidla včetně okosení hrany nebo doplněného o profilovanou římsu. V nadpraží mohl být vytesán či vydlabán letopočet stavby a jméno nebo iniciály stavebníka či tesaře.

Zárubeň mohla být společně se stěnou opatřena nátěrem, nejčastěji vápenným s konzervačním účinkem na dřevo. V některých případech jsou natírány, i barevně, rovněž dveřní křídla.

Sedlové portálky, portály s pásky a rozpěrami

Mezi nejstarší trámkové dveřní zárubně náleží sedlové portálky, užívané od středověku až po přelom 18. a 19. století. [1] Jsou charakterizovány krátkými konzolkami, jejichž provedení zabraňuje „kácení“ stojek v důsledku působení vodorovných sil od trámů roubené stěny. V dolní části jsou stojky často ještě zapuštěny do prahového trámu, přičemž tvar spoje opět neumožňuje jejich posun k sobě.

Velmi starého původu jsou rovněž portálky opatřené horními rohovými pásky, připevněnými dřevěnými kolíky a sloužícími ke ztužení otvoru, resp. spoje svislého a vodorovného prvku. Pásky jsou na spodní straně často vyřezávány do půlkruhového tvaru, lépe odpovídajícího požadovaného průchozímu profilu. Stejný tvar, případně tvar sedlový, mohou mít rovněž nadpraží provedena z jednoho prvku a rozpírající svislé prvky, tj. sloupky (veřeje).

Postupem doby se zárubně prováděly stále méně masivní, z trámků menšího průřezu nebo silnějších fošen. [2]

Obložkové zárubně dveří (fošny, prkna)

Mladší dveřní zárubně jsou prováděny z poměrně silných fošen, později nahrazovaných slabšími prkny jako tzv. obložkové zárubně. Obložkové zárubně se běžně užívají i ve stavbách zděných a jsou tvořeny do stěny zazděným dřevěným rámem, přičemž kotvení zajišťují přečnívající zhlaví prahového a nadpražního trámu.

Takto ve stavbě osazená hrubá zárubeň je následně obložena štípanými fošnami nebo hoblovanými prkny, často s okosenými nebo zaoblenými hranami. V rozích jsou prkna spojena zpravidla na pokos, opatřena povrchovou úpravou shodnou s úpravou povrchu dveřního křídla.

Kromě dřevěných zárubní je v případě zděných staveb běžné i použití zárubní kamenných, které budou popisovány samostatně.

Autor textu ke kapitole Dřevěné zárubně dveří © Martin Čerňanský

Poznámky a citace:

[1] FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

[2] ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.

Literatura a odkazy:

ČERŇANSKÝ, Martin. Dřevěné stavby a konstrukce – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2014.