Dřevěné obklady stěn prkny nebo šindelem

Obkladem fasády se zpravidla rozumí pokrytí či překrytí nosné konstrukce stěny, případně štítu, stavebními prvky zhotovenými z různého materiálu menší či větší trvanlivosti. Podle materiálu rozlišujeme obklad dřevěný, kamenný nebo plechový, případně jiný (keramický apod.), podle umístění vnější a vnitřní. Obklad primárně plnil ochrannou funkci, ale rovněž funkci estetickou, tj. dekorativní. V případě dřevěného obkladu fasády hrál důležitou funkci rovněž povrchový nátěr různé barevnosti počínaje bílým nátěrem vápnem.

Obklady stěn prkny a šindelem
Nátěr na dřevo plnil zejména ochrannou funkci, případně funkci konzervační. Natírány a to především vápnem byly v závislosti na regionu a pozdějších úpravách celé stěny a štíty, případně jen spáry nebo krycí lišty. Foto: MaČe, NPÚ.

Dřevěné obklady na stěnu

Vnější výraz řady dřevěných staveb je v oblastech s drsnějším klimatem (Krkonoše, Krušné Hory, Šumava) určován obkladem stěn. Obklad byl prkenný ve formě svislého obednění či pobití šindelem, zejména na nekryté návětrné straně. V případě svisle kladených prken jsou spáry zpravidla kryty lištami, propojenými pod římsou nebo parapetem vlysem obloučkově nebo složitěji vyřezávaném. Vyřezávány do obloučkového nebo hrotitého zakončení mohly být rovněž jednotlivé šindele, jejichž vrstvy se vzájemně překrývají v pořadí neumožňujícím zatékání.

Později je v oblasti severních Čech užíváno i obednění vodorovné, někdy inspirované slohovou architekturou. Zřetelná může být i snaha přiblížit se zděné architektuře pásováním či kvádrováním obkladu.

Kamenné obklady a další typy

Na prkna mohla být někdy přibíjena břidlice a později vláknocementové šablony, ojediněle též plech. Zvláště obklady z břidlice se přitom vyznačují náročnou skladbou, kombinující různé velikosti a tvary v ploše oproti obvodu včetně otvorů. Kombinována je rovněž břidlice různé barevnosti, tedy i místa těžby a vlastností. Obecně novodobějšího užití jsou u nás keramické obklady fasády [1], nacházející však v některých středomořských regionech podstatně dřívější uplatnění včetně výzdoby mozaikou. [2]

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Keramický obklad. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2023-12-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Keramický obklad

[2] Tile. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2023-12-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tile

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. Dřevěné stavby a konstrukce – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2014.

Přejít nahoru