Tesařské spoje a značky rámové stavby, tj. i hrázděné – typy spojů a systém značení

Tesařské spoje u hrázděné stodoly č. p. 41 v obci Starý Týn, okres Litoměřice
STARÝ TÝN, památková rezervace, okres Litoměřice – hrázděná stodola domu č. p. 41 s tesařskými spoji rámu jištěnými kolíky (, výplně tvoří dřevěná tyčovina do dlabů krytá hliněnou mazaninou. Foto: 2008, MaČe, NPÚ

Starší tesařské spoje jednotlivých trámů použitých na rámové nebo hrázděné stěny byly zpravidla plátované na rybinu. Mladší tesařské spoje jsou obdobně jako u jiných rámových konstrukcí čepované. Nedílnou součástí rámů, často předem připravovaných, jsou rovněž tesařské značky. Doplněno bývá i vročení, případně iniciály.

Tesařské spoje

Tesařské spoje rámových staveb i staveb hrázděných zajišťují spojení dřevěných prvků do staticky tuhého rovinného nebo prostorového rámu, schopného přenášet účinky stálého i nahodilého zatížení. Samotné tesařské spoje tuhé nejsou, rámy proto vytvářejí trojúhelníková pole. Nemusí však platit vždy a po celé ploše stěny, zejména pak u hrázděných konstrukcí s kamennými nebo cihelnými výplněmi.

Výhodnou tradičních tesařských spojů je snadná rozebíratelnost konstrukce a možnost výměny dožilých prvků. Snadné rozebiratelnosti bylo často využito k přesunu (transferu) zánikem ohrožených staveb do nejblíže situovaného muzea v přírodě.

Plátování trámů

Mezi starší typ tesařského spojení dvou dřevěných trámů namáhaných tlakem i tahem náleží jednostranné nebo oboustranné rybinové přeplátování, jištěné dřevěnými kolíky. Přeplátování trámů je užíváno zejména u průběžných šikmých ztužujících prvků protínajících vodorovné prvky, stejně tak u dekorativního hrázdění šachovnicového vzoru. Zde často bylo zdůrazněno i odlišnou barevností, někdy včetně jiné barvy kolíků.

Zejména u starších staveb mohlo být plátování užito rovněž v místě ukončení trámu na trámu probíhajícím v jiném směru. Častěji je zde však již nahrazeno čepováním.

Čepování trámů

Čepování je užíváno především pro uchycení dřevěných sloupků (stojek) do kolmo orientovaného prahového nebo okapního trámu (ližiny). Dále se čepovaný spoj užívá pro uchycení krátkých vodorovných trámků mezi sloupky (paždíky), především pak v místech okenních otvorů. Čepy mohou být nadále jištěny dřevěnými kolíky, zejména pokud jsou spojované dřevěné prvky namáhány tahem. Později nacházejí u rámových konstrukcí, zvláště krovů, uplatnění kovové spojovací prostředky.

Dlaby nebo drážky hrázdění

U hrázděné konstrukce jsou do rámu osazeny i nejstarší kolíkové nebo laťové výplně, uchycené do jednotlivých dlabů nebo průběžných drážek.

Tesařské značky a značení

Nedílnou součástí dřevěných trámů tvořících nosnou rámovou konstrukci jsou tesařské značky, sloužící k označení stavebních prvků pro snadné provádění stavby. Nejinak je tomu u hrázděných staveb, jejiž základem je rovněž dřevěný rám. Tesařské značky nám v průběhu provádění stavby (často připravené i mimo staveniště) zajišťují jednoznačné osazení svislých, vodorovných i šikmých trámů hrázděné konstrukce.

Hrázděná stěna u stavby v areálu mlýna č. p. 9 v obci Salajna, okres Cheb
SALAJNA, památková zóna, okres Cheb – hrázděná konstrukce patra s tesařskou značkou na patě sloupku i dalších prvcích, již méně viditelné. Vlevo od sloupku IV u paty šikmé vzpěry V, vodorovné prvky shodně označeny III. (Foto: 2005, MaČe, NPÚ)

Systém značení

Základem značení dřevěných prvků hrázděné konstrukce stavby se s ohledem na postup výstavby stávají svislé sloupky, vymezující jednotlivá rámová pole a číslovaná vzestupně zpravidla římskými číslicemi (I, II, III, IV atd.). V některých případech jsou značeny i vodorovné a šikmé prvky ztužující funkce, které mohou být na sloupcích ukončeny nebo probíhat dále. [1]

Někdy může být čtyřka značena jako IIII a devítka jako VIIII, aby nedocházelo k záměně prvků při manipulaci a pohledu z opačné strany (tj. IX, XI, při letmém pohledu též IV, VI). K číslování arabskými číslicemi dochází pravděpodobně později. [2]

Umístění tesařských značek

Značení dřevěných trámů i trámků bylo vždy prováděno na jedné, obvykle vnější straně hrázděné stěny. [1] Pokud stavby zůstaly bez vnějšího prkenného obednění nebo byly opatřeny pouze barevným nátěrem, jsou tyto tesařské značky viditelné z exteriéru staveb. Zpravidla platí pouze pro hrázděné stavby, u kterých je rám součástí jejich výrazu. Stavby rámové konstrukce byly zpravidla z vnější strany obedněny prkny.

Vedle tesařského značení předurčoval jednoznačnost osazení všech dřevěných prvků rovněž tvar předpřipraveného tesařského spoje. [1] Značky byly zpravidla provedeny dlátem. V zahraničí doložen k tomuto účelu přímo určený nůž [3], dále pak zářezy pilou. Při číslování arabskými číslicemi se používá vosková tužka nebo uhel červené barvy (rudka).

Kromě samotných prvků byly značeny i místa tesařských spojů včetně otvorů pro kolíky. Doloženy jsou i další značky, např. pro srovnání výškové úrovně (dnes užívána vodováha) nebo pro upozornění před kritickým místem. Uvedené značky byly do dřeva zpravidla vyryty zašpičatělým nástrojem, nahrazeném v závěru 19. století tužkou. [2]

Vročení na sloupku hrázděné stodoly usedlosti č. p. 8 v obci Salajna, okres Cheb
SALAJNA, památková zóna, okres Cheb – hrázděná stodola usedlosti č. p. 8 s vročením 1766 v zrcadle ve tvaru čtyřlistu (kvadrilob). Čáry rudkou viditelné i mimo zrcadlo. Na šikmých prvcích tesařské značky, vlevo záseky, vpravo trojúhelníčky od dláta. Foto: 2005, MaČe, NPÚ

Vročení a iniciály

Obdobně jako tesařské značky mohla být provedena vročení nebo iniciály stavebníka (vlastník) či stavitele (tesař). Zdůrazněna mohla být zarámováním v rytém nebo dlabaném zrcadle ve tvaru čtyřlistu (kvadriloba) nebo tvaru opačně utvářeném, tj. čtvercem či obdélníkem s oble projmutými rohovými úseky.

Umístěny zpravidla byly na konstrukčně významném a pohledově exponovaném prvku, často v interiéru chráněném před povětrnostními vlivy. U hrázděných staveb mohly být provedeny i v barvě jako součást barevné výzdoby hlavního průčelí, obdobně pak ve štuku u zděných omítaných staveb.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Tesařské spoje a značky u rámové a hrázděné stavby © Martin Čerňanský

Poznámky a citace:

[1] ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.

[2] Timber framing. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2020-03-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Timber_framing

[3] Race knife. Tamtéž, [cit. 2020-03-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Race_knife

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.