Patník, úkolník, milník, rozcestník, výstražník, mezník, hraničník nebo označník?

Patník je kámen různé funkce a umístění, podle kterých se může lišit i běžně používaný název.

Patník u stavby

Ochranný kámen na rozích budov nebo vjezdových bran, u vrat do stodoly, průjezdu nebo hospodářského dvora apod. (lit. 016: V. Frolec, str. 155/doplněno).

Dvojice protilehle umístěných patníků sloužila pro zajištění bezpečného projetí povozu. Patníky přitom chránily samotná kola (např. loukoťová s vnějšími přesahy nápravy pro uchycení) i žebřiny nebo plnou korbu (např. uchycené rovněž k nápravě). Zároveň chránily před poškozením nároží i ostění vjezdové brány nebo stavebního otvoru v případě průjezdu (MaČe)

Kámen byl zpravidla opracovaný do nejrůznějšího tvaru, završen oble kulových vrchlíkem nebo šikmou plochou z důvodu odvodu dešťové vody. Někdy opatřen kamenicky provedenou výzdobou. V případě mladšího provedení se můžeme setkat rovněž s kovovým patníkem ve tvaru do oblouku zakřiveného krátkého sloupku. (MaČe)

Úkolník

(nářečně, Opavské Slezsko)

Patník (lit. 016: str. 237). Odvozeno od umístění patníku, tj. v dolní části brány nebo průjezdu u kola projíždějícího vozu (doplněno, MaČe)

Patník u cesty

Ve nejstarších dobách (před použitím třmenů) pravděpodobně usnadňoval nasedání a sesedání z koně, od slova pata ostatně odvozeno i pojmenování (Wikipedie).

Kámen umístěný podél okraje cesty, zprvu nezpevněné. Horní část patníku zpravidla mírně zaoblena nebo zkosena do čtyř stran. Patník sloužil k vymezení cesty zejména ve svažitých nebo oblých úsecích. Pro zvýšení viditelnosti byl často opatřován bílým vápenným nátěrem.

Kromě patníků stály již při historických cestách rovněž:

  • milníky, resp. kilometrovníky, označující vzdálenost
  • rozcestníky, označující směr
  • výstražníky, označující nebezpečné klesání

Zpravidla se jednalo o různě vysoké kameny válcového nebo hranolového tvaru, případně mírně kónického. Na pohledově exponované straně nebo stranách byly opatřeny příslušnými údaji (délka, název lokality, symbol brzdy) (MaČe, koncept)

Patník na hranici

Kámen vymezující hranice pozemkové držby, později též administrativní hranice. Odtud též název mezník, hraniční kámen nebo též hraničník, případně pohraniční kámen (Wikipedie).

Kromě hranice jednotlivých šlechtických panství vymezovaly též historické zemské hranice Čech, Moravy (např. mezi obcemi České a Moravské Křižánky apod.) a Slezska. Později rovněž hranice státní a krajské. Na viditelné straně opatřeny znakem panství nebo jiným symbolem označujícím zemi, resp. stát. Někdy doplněn rovněž letopočet. Nejčastěji dochovány v zalesněném terénu oproti plochám intenzivně zemědělsky využívaným (MaČe).

Patník na triangulačním bodě

Kámen pro označení geodetického bodu v rámci triangulační sítě, tzv. označník. Shora je opatřen záměrným křížem. Často býval doprovázen dřevěnou rámovou konstrukcí, v terénu již často nedochovanou (Wikipedie).

Literatura a odkazy k tématu:

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.

Wikipedie. Otevřená encyklopedie. Hesla Hraniční kámen, Milník, Patník, Triangulace

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru